Na start olomouckého půlmaratonu se postaví současný světový rekordman na maraton Wilson Kipsang z Keni a jeho krajanka Edna Kiplagat, která je dvojnásobnou mistryní světa na nejdelší atletické trati. „Moc bychom si přáli, aby se v jejich úctyhodných biografiích objevil i skvělý výkon, který zaběhnou v Olomouci,“ přeje si Jana Moberly, manažerka RunCzech, jejíž zásluhou se obě hvězdy na Hané objeví.
Jak těžké bylo získat obě světové vytrvalecké hvězdy do Olomouce?
V dnešní době je sice vše otázka financí, ale síla RunCzech není taková, jako možnosti Londýna a New Yorku. Jdeme na to jinou cestou - všichni vědí, že akce pořádáme na úrovni světové federace, takže všechny zaběhnuté výkony jsou regulérní k uznání rekordů. Česká republika je známá i svou pohostinností, a dál je to otázka spíš dlouhých vyjednávání. Kdybychom mohli přijít s obrovským balíkem, tak by byla kratší, o to krásnější je ale výsledek.
Kdy jste začali o jejich startu jednat?
U Wilsona se otázka jeho startu na některém ze závodu RunCzech řeší už rok a půl, s Ednou a jejím manažerem jsme v kontaktu od ledna a od té doby začala intenzivní jednání. Probíhala tak dlouho, až se podařilo vše vyladit a oba se startem v Olomouci souhlasili. Definitivní uzavření přišlo den před londýnským maratonem. O to větší byla naše radost, že v okamžiku, kdy byly kontrakty podepsány, se oba stali vítězi tohoto vysoce prestižního maratonu.
Jak se oba atleti těší do Olomouce?
Ani jeden z nich ještě Českou republiku nenavštívil, takže jsou velice zvědaví. Olomouc jim ukázat, jak je krásná a co je to RunCzech.
Překvapil vás nějaký požadavek od světových atletů pro start v Česku?
Atletika je lidový sport. Vezmete si boty a vyrazíte do terénu a od toho se odvíjí i hvězdy. Potřebují to samé, co normální běžec. Samozřejmě, vyžadují určitý komfort, ale za dvacet let, co dělám manažerku, jsem se nesetkala s žádným extrémním požadavkem. Samozřejmě musí mít zajištěné ubytování a dopravu, ale jinak jim stačí boty.
„Máme novou trasu, a i když si ji projedu a proběhnu, teprve závod ukáže, jaké jsou její možnosti.“ Jana Moberly, manažerka půlmaratonu v Olomouci |
RunCzech zahrnuje sedm závodů, ale zdá se, že v kvalitě startovního pole preferujete Olomouc. Je to tak?
Určitě nepreferuju žádný z našich závodů, všechny jsou pro mě stejně důležité. Sestavuju elitní startovní listiny pro všechny závody, je to vždy otázka jednání, termínů, shody i štěstí, jak se která startovní listina podaří připravit. Pro Prahu už se daří opakovaně získávat mistry světa, startoval tam například Patrick Makau, tehdejší držitel světového rekordu na maraton. Ale je pravda, že pro další města se něco takového podařilo poprvé a je to naprosté unikum. To, že tito běžci budou startovat v Olomouci, považuju za své vítězství už před startem.
Část trati vede historickým centrem po nerovné dlažbě, jsou tím pádem vyloučeny skvělé časy?
Neřekla bych. Projížděla jsem si novou trasu, která je jednokolová i proto, aby pojala větší množství lidí. Z mého pohledu umožňuje rychlejší časy a věřím tomu, že tyto hvězdy, které zde budou mít i vodiče, mohou pokořit rekord závodu a možná se i přiblížit magické hranici jedné hodiny v kategorii mužů či pod 1:10 v kategorii žen.
Změnili jste trasu za rychlejší a sehnali světové běžce, byli byste zklamaní, kdyby hranice hodiny nepadla?
Neslibovala bych hodinovou hranici, budeme se pokoušet o rekord závodu (dosud drží Etiopan Abdulahi výkonem 1:00:44 z roku 2011). Máme novou trasu, a i když si ji projedu a proběhnu, teprve závod ukáže, jaké jsou její možnosti. Uvidíme 21. června. Co je ale nesmírně důležité - mohu vše připravit epochálně, ale pak může pršet, foukat vítr, přijít bouřka. Pro dlouhé běhy je počasí strašně důležité a tvoří minimálně šedesát procent úspěchu. To je ale na Carlovi (Capalbovi - pozn. red.), ten vždycky zařizuje, aby bylo hezké počasí.
