Rodák z Hodonína hodil svoje náčiní 77,83 metru daleko a stačilo to jen na deváté místo.
Podle jeho slov však hrozil ještě větší průšvih. "Během kvalifikace jsem si říkal, že to není dobré. No ale naštěstí jsme se probojovali s Petrem Frydrychem do finále oba," vrací se k závodu.
Oštěp je disciplína okamžiku. Buď zkoncentrujete veškerý um do malé chvíle, nebo máte po nadějích. Jaké faktory nakonec ovlivnily Veselého mizerný výsledek?
"První byl rozběh. Řekl jsem si, že nemá cenu házet nic na zajištění, buď to půjde, nebo ne. První hod byl dobrý, ale oštěp mi v ruce při odhozu proklouzl. Jakoby vypadl," říká.
Pak už začala pracovat hlava a to byl druhý problém. "Přemýšlel jsem, co změnit, věděl jsem, že na to mám. Ale přemýšlet jsem neměl, měl jsem házet stejně, intuitivně. V závodě se nemá nic zkoušet," ví dobře.
Ale řídit se tím v tu chvíli nedokázal. "Když jsem pokazil druhý pokus, bylo to celé špatně." Často ho sužují zdravotní problémy, tentokrát byl téměř v pořádku. "Snad si brzy spravím chuť, nemá cenu z toho být v depresi," věří v budoucí úspěch.
