Lebeděvová zhluboka vydechla, rozběhla se – a skočila 15,15!
Ruce jí vylétly nad hlavu, kousala se nevěřícně do prstů, objímala trenéra. "Velký den, ohromná bitva a tak úžasný konec," říkala.
Dvě matky, dva různé osudy.
"Když Taťána porodila, byla mladší než já," hledala Kašpárková rozdíly. Zatímco Češce je už 35 let, Rusce teprve 30.
"Na své dítě byla Lebeděvová tak trochu macecha. Nechala jeho výchovu na prarodičích," upozornil loni trenér Michal Pogány.
Mezitím už najala pro Nasťu vychovatelku. "Nežijeme v bezpečném městě," řekla o Volgogradu, někdejším Stalingradu. Byt jim už vykradli zloději. Z milionové dolarové prémie, kterou získala za loňský triumf ve Zlaté lize, zaplatila i drahý alarm a ochranku. Ta hlídá Nasťu, když jde po ulici.
S rudými pruhy ve vlasech připomněla včera své odvážné kreace z let minulých. Na světovém šampionátu v Edmontonu 2001 si nechala ostříhat vlasy na ježka a nabarvila si je ruskou trikolorou. "Chtěla jsem tehdy lidi šokovat. Ale po narození Nasti jsem se zklidnila."
Má kompletní sbírku medailí z olympiád: zlato, stříbro i bronz. Je také dvojnásobnou venkovní i halovou mistryní světa. "Nedávno jsme měli u nás hosty, kteří chtěli vidět mé olympijské zlato. Nemohla jsem ho najít. Musela jsem zavolat trenérovi a zeptat se, kde je," vyprávěla.
O zlaté medaili z Göteborgu, své první evropské, však ujišťuje: "Nikdy ji neztratím."
