Ještě před několika lety se trenér dnes dvaadvacetileté Isinbajevové zeptal, zda zná Bubku. "Co je to za ženskou?" zeptala se prý budoucí hvězda. A teď jde v šlépějích ukrajinského světového rekordmana. Maximum vylepšila už osmkrát, letos pod širým nebem pětkrát, naposledy na olympiádě pouhých deset dní před nejnovějším rekordním skokem.
Centimetrová zlepšení mají jednoduché opodstatnění - každý rekord je ohodnocen částkou 50.000 dolarů, a kdyby si v pátek v závodě nechala nastavit na stojany rovnou 500 cm, připravila by se o 400.000 dolarů. Chce se prý ale také postupným zlepšováním rekordu zapsat do povědomí lidí.
"Kdybych skočila pět metrů teď, kdo ví, co by bylo potom. Možná nic," řekla v Bruselu. "Jsem na pět metrů připravená, ale kdybych to skočila hned, lidi na mne brzy zapomenou. Miluju létání a chci se stát legendou. A navíc, nejsme nijak bohatí
lidé," netajila se se svojí motivací.
Je to na ní patrné i při závodě, každý rekordní pokus si užívá a jako by se vždy chtěla zavděčit publiku, s kterým nemá problém navázat kontakt. V Aténách už měla jisté zlato v kapse a sledoval ji celý svět a vyprodaný stadion; na 491 cm jí stačil
jediný pokus.
Teď v Bruselu znovu vyprodané hlediště sledovalo na rekordní výšce dva její nezdary a pak třetí precizní skok znamenající další přepis historie. "Miluju vás," křičela směrem k publiku Isinbajevová a pak už křepčila na dráze za zvuků písně Tiny
Turner "Simply the Best" ("Prostě nejlepší").
V Bruselu se cítila prý unavená po olympiádě, ale pak ji do závodu vtáhla hlava na hlavě v hledišti i skupina afrických bubeníků, která se tradičně stará při mítinku o tempo při vytrvaleckých závodech. Při rekordních pokusech si vždy řekla o zrychlení rytmu bubnování. "Najednou jsem se cítila skvěle a chtěla jsem předvést divákům pořádnou show, aby na mě nezapomněli," řekla pak. "Byl to ale zatím ten nejtěžší rekord, protože jsem byla strašně unavená," přiznala.
Její rekordní představení mělo jedinou vadu. Myšlenkami byla v rodném Rusku, kde se ve škole v osetském Beslanu odehrávala tragédie, jež měla za následek více než 250 mrtvých. Raději prý ani nesledovala televizi a vyhýbala se hovorům na toto téma.
