"Jsem ráda, že mám limity v kapse a nemusím o nich v poslední sezoně kariéry přemýšlet," říká halová vicemistryně světa z roku 1999 v Maebaši.
Na scénu velké soutěže se maminka dvouapůlletého Ondřeje vrací po dlouhé odmlce. Po mateřské dovolené měla nekončící problémy se zády. Trápilo jí astma, chřipky, štítná žláza, na konci roku zánět rohovky. "Sama jsem nečekala, že se do formy dostanu tak rychle a do Budapešti pojedu," tvrdí třicetiletá závodnice USK Praha.
Limit splnila před několika dny na Brněnské laťce, 195 centimetrů překonala za ovací diváků na první pokus. Poslední prověrkou pro ní bylo víkendové mistrovství republiky ve Stromovce, kde jí stačilo 183 centimetrů na třetí místo. Za Barborou Lalákovou a Ivou Strakovou.
"Chyběla mi už motivace. Navíc jsem v poslední době stihla dost závodů a cítila jsem se po antibiotikách a chřipce dost unavená," říká Hlavoňová, které závody velikosti republikového formátu vyhovují. "Jo, s ostatními vycházíme dobře, v tom není žádný problém. Podobné podniky jsou příjemné."
Třebaže měla z postupu na šampionát do Budapešti velkou radost, s konkrétními cíli na svoje třetí halové mistrovství světa nemíří. "Jedu si tam pro zkušenost, otestovat formu. Určitě bych se ráda dostala z kvalifikace. Hlavním cílem mojí poslední sezony jsou však olympijské hry. Tam bych se ráda v posledním velkém závodě kariéry ukázala," má jasnou představu desátá výškařka letošních světových tabulek.
Vedle domácího mítinku Brněnská laťka, kde si zajistila oba potřebné limity, skočila na závodech v Hustopečích i německé Chotěbuzi 191 centimetrů. "Teď si musím trochu odpočinout, do Maďarska odlétáme už příští středu," připomíná Hlavoňová, jejíž osobním maximem jsou rovné dva metry.
Po halovém mistrovství světa, které se uskuteční od 5. do 7. března, se vydá za další přípravou na Kanárské ostrovy.
