Zato v televizní soutěži StarDance již vystoupil na pomyslné stupně vítězů.
Po sobotním kole zůstaly ve hře poslední tři páry. Včetně dua Tomáš Dvořák–Kamila Tománková. "Vrhnul jsem se do StarDance bez ambic a trochu bezhlavě. Kamila se teď snaží z toho polena, co stojí vedle ní, něco vykřesat," hodnotí.
Za tango viděli od poroty maximální možnou známku 40 bodů. Dvořák přesto zůstává na zemi. "To je jen subjektivní hodnocení."
Najednou jste celému národu na očích víc, než když jste vyhrával mistrovství světa v desetiboji. Uvědomujete si to vůbec?
Neuvědomuju, já se na to nekoukám.
Copak jste si ani jednou nepustil na videu, jak tancujete?
Ne. Teď se Tománkovi snažili, abych se podíval, jak jsme zvládli sambu. Tak jsem se šel radši osprchovat. Já se nikdy neprohlížel, ani když jsem závodil.
A co lidé na ulici? Poznávají vás mnohem víc?
To ano. Dokonce i dneska na poště. Držíme vámpalce, budete ve finále, ujišťují mě každou chvíli.
Jak se z desetibojařského šampiona stal rekordman v tanciP r a h a (bb) - Jako fotoreportér si Tomáš Dvořák diriguje na pódiu taneční kolegy před objektiv vlastního foťáku. Režisér ho přeruší. "Prosím, pojďme udělat předtáčku," žádá režisér Roman Petrenko. Čtyři páry se postaví před kameru. Ale trvá to. "Tomáši, máš tam díru," pobízí režisér Dvořáka ke změně postoje. A pak ještě jednou, když se zapovídá: "Pozor, Tomáši, akce." Trojnásobný mistr světa v desetiboji nasadí upřený výraz a upravuje partnerce třpytky na těle. Pak se obětí fotoreportérů stane sám. To když na Mahulenu Bočanovou vyšpulí zadek. "Ježišmarjá," povzdychne si Dvořák na smršť blesků. Do začátku přímého přenosu taneční show StarDance zbývá asi hodina. Parket znovu a znovu stírá paní s koštětem. Dvořák na chvíli zavítá za manželkou Gabrielou. Pak zmizí v zákulisí, kde se za šedivými přenosnými stěnami skrývají šatny. "Za pět minut jdeme soutěžit se Slavíkem," zazní éterem. Dvořák při nástupu na parket přilepí partnerce Kamile Tománkové na hruď červené srdce. Tak jako později při rumbě. Jenže náladu kazí odstoupení Mahuleny Bočanové kvůli zranění jejího partnera Jaroslava. "Vzalo mě to. Věděl jsem, že to nepůjde, i když jsem se Jardovi snažil pomoct," říká zklamaně Dvořák. Režisér Petrenko později přidává: "Hned volal doktory na Dukle." Dvořák jako první tanec absolvuje rumbu. Točí s partnerkou okolo krku. "Za týden mám totálně sedřené ucho, ale dneska mě trefila do čela." Partnerčin manžel Jan naoko vážně dodává: "Dvořáku, to si ještě vyřídíme." Porota jim vytkne chladný výkon. "Šel jsem na rumbu rozklepaný jako ratlík a dochodil jsem ji tak," uznává. Páry čeká ještě standardní tanec. Dvořák musí stihnout vyměnit přiléhavé černé oblečení za frak. "Minulý týden to byl větší stres, měli jsme čtyři minuty a navléct se do fraku je docela komplikované." Právě ve fraku, se šálou na krku, sestupuje znovu na parket. Předvádí vášnivé tango. Partnerka jej na konci zastřelí, Dvořák padne na zem. Porota poprvé udělí absolutní známku: čtyři desítky! Z někdejšího světového rekordmana v desetiboji je rekordman české taneční show. "Vyhecoval jsem se po prvním tanci, který se mi vůbec nepovedl." Show se chýlí ke konci, tentokrát bez vyřazování. Na Dvořákovi je znát únava. Při tiskové konferenci si pohrává se šálou, ale když se Mahulena Bočanová loučí, popadne mikrofon a žádá o slovo. Herečka totiž slíbila, že před Vánocemi pomůže zbylým soutěžícím. "Dobře, Tomáši, tobě nakoupím i dárky," povídá. Dvořákovi se zablýskne v očích: "To si pište, že jí seznam dám." |
Vadí vám to?
Nevadí. Jen nevím, jak se mám chovat. Jsem trochu rozpolcený. Když jsem vyhrál v desetiboji, lidi občas řekli: To bylo dobré, děkujeme za zážitek. Tehdy jsem si myslel, že jsem dobře odvedl práci, kterou umím. Jenže tancování neumím a lidi mě zase poplacávají, což mi moc nejde na rozum. Ale to je ta moc showbyznysu, jak mi bylo vysvětleno.
Ale nějaké taneční vlohy jste v sobě objevil, ne?
Neobjevil jsem nic.
Vždyť jste předtím ani nechodil do tanečních. A teď vystupujete před kamerami v osmi různých tancích. Jak jste to zvládl?
Protože jsem učitelnej a trénovatelnej člověk. Ale ty oběti! Opravdu jsem úplně vyřízenej. Den co den nacvičujeme, třeba sedm hodin.
Který tanec byl zatím nejtěžší?
Všechny. Nestalo se, abych přišel a šup – umím ho. Všechno je hrozná dřina. Což o to, tréninky mě ještě docela baví. Ale nejhorší je příprava na sám přímý přenos. Projížděčky, generálky, jedna za druhou. Šestkrát si projdeme celý přenos. To mě ničí.
Moderátor Marek Eben vám dopředu prozradí, na co se pak zeptá?
Kdepak. On je hrozně tajemný. Na plnou pusu neřekne při generálce ani to, co sám bude říkat. Vždycky udělá jen: Hhhuuuuh... a teď se podíváme na další pár.
A potom vás při přenosu zaskočí otázkou?
Každou chvíli. Třeba dotazem, jakou desetibojařskou disciplínu by mohla dělat moje partnerka.
Odpověděl jste, že sprinty.
To řekla Kamila. Já jen souhlasil. Přece ji tam neshodím.
Co vy víte, možná by vás na dráze překvapila...
Myslím, že ne. Stejně jako já ji nepřekvapil, když mě vzala na parket.
Kamila vás snad nechválí?
Ona mě nesmí chválit. To jsem jí zakázal. Chvála mě nemotivuje, nikdy jsem na ni nebyl zvyklý. Sem tam to Kamile ujede, ale já hned říkám: Brzdi.
Zvedá někdy hlas?
Stále. To je oboustranné.
A rupnou vám občas nervy?
Občas? Co pět minut.
Až tak, že prohlásíte: Tak hele, jdu domů, dneska už to nemá cenu?
I to se stalo. A odešel jsem.
Druhý den jste se pak omluvil?
Druhý den jsem přišel ještě o dvě hodiny dýl. Jak jsem říkal: čtvrtek, pátek, sobota, to je na bednu. A já nejsem herec, abych se dokázal chovat jinak, než se cítím.
Mračíte se tedy?
Dá se říct, že pořád.
Ale na obrazovce se usmíváte.
Protože se snažím schovávat si trošku energie na ten televizní večer. Proto jsem jinak při generálkách pan Nepříjemnej.
S kým ze soupeřů je naopak největší legrace?
Se všema. Lidi se tu potkali skvělí. Největšími humoristy zatím byli Roman Vojtek s Jardou Kunešem. Když dva dny dělali na zkouškách hluchoněmé, všechny to bavilo. Mě občas taky, i když jsem měl splín.
Třeba by vás od splínu vyléčil pořádný atletický trénink.
To jo. Ale až na něj bude čas. Minulou sobotu jsem se zkusil ráno proklusnout a byl jsem pak celý den servanej mnohem víc.
Zvládáte i nákup vánočních dárků?
Nezvládám nic. Dárek bude tatínek pod stromečkem. Tedy jestli ho stihnu obstarat. Taky bych měl upíct cukroví a koupit kapra. Pokud možno živého.
A sám ho zabít?
No, měl bych... Ale moje holky mi to zase nedovolej, takže skončí v jezírku na zahradě. Máme tam na zahradě už sedmdesáticentimetrového kapra Pepíka. Už čtyři roky. Holky ho chodí krmit, má se přímo skvěle. Ale jestli letos kvůli StarDance nestihnu žádného koupit, půjde na pekáč. (vtipkuje)
Jak dcery komentují vaše výkony?
Naštěstí jsou nezištné, říkají mi: Dobrý, taťko, ale Mahulena a Roman jsou stejně lepší. Holky mi nemažou med kolem huby, a to mi pomáhá. Aspoň doma mám klid. Jen doufám, že to všechno přežiju. Psychicky i fyzicky.
Copak? Jste z tréninků pošlapaný?
Nejen to. Modřiny mám všude možně. A záda i rameno zbourané.
Taneční boty vás pořád tlačí? Říkal jste, že na ně nejste zvyklý.
Protože to není bota, to je slupka s podpatkem. První týdny jsem do nich cpal ortopedické vložky. Teprve teď si na ně trochu zvykám.
Soutěžící v SuperStar si prý sami posílají hlasy. Děláte to taky?
To by mi upadl palec. Jsem hrdej, ne? Jo, moje holky mi je posílají. Ale říkal jsem jim, že můžou při každém kole poslat maximálně jednu. Ještě abych jim potom dobíjel kredit...
Býváte při sobotním vyřazování nervózní?
Většinou přemýšlím, jestli mi vyřazení udělá radost, nebo ne. A když postoupím, jedna má půlka se raduje a ta druhá říká: Dochází ti, co tě zase příští týden čeká?
Šel byste do toho příště znovu?
Ne!
Ani do jiné soutěže? Do nějaké reality show?
Neblázněte. Já jsem moc hodnej, lidi to poznaj. V reality show vždycky zůstanou do konce jen ti syčáci. Mě by hned vyhodili.
A co pěvecká soutěž?
(vyprskne) Mám vám něco zazpívat? Ne ne ne. Už žádná soutěž, tohle mě vyléčilo. Radši budu atletem a trenérem atletů.
