Denisa Rosolová před startem běhu na 400 metrů překážek na ME družstev v Lille.

Denisa Rosolová před startem běhu na 400 metrů překážek na ME družstev v Lille. | foto: ČAS/Aleš Gräf

Rosolová: Bála jsem se závodit. Hlavu jí teď napravuje srbský mentor

  • 4
Londýn (Od našeho zpravodaje) - V zimě musela řešit zranění z hrůzostrašného pádu, na jaře hledala nad překážkami sama sebe a těsně před mistrovstvím světa ji zabrzdilo zranění stehenního svalu. Nyní Denisa Rosolová věří, že se opět našla - a že také její tělo znovu drží. Překážkářku (a kdysi i dálkařku, vícebojařku či čtvrtkařku) čeká v Londýně ve 30 letech další pokus o úspěch na mistrovství světa.

Jak už přivykáte atmosféře šampionátu?
Mně se tu líbí, i když dneska to byl trošku boj. Chtěli jsme na tréninkový stadion, ale neotevřeli nám ho, tak jsme se museli mačkat s ostatními na rozcvičováku. Říkala jsem si: Tady je to něco jiného. A potom mi to došlo. Ten rozcvičovák je úplně jiný než při olympiádě. Ale jinak panuje všude kolem výborná atmosféra, i jídlo máme fantastické, co víc si přát. Akorát počasí je typicky anglické.

Což je po českých vedrech docela velká změna, ne?
Já jsem srpnová, mně ta tropická vedra nevadí. Ale zdejší počasí nám může prospět, my jsme zvyklí běhat v zimě a dešti, třeba letos na mistrovství republiky v Třinci. Takovým Jamajčankám nebo Američankám by takové podmínky mohly vadit, my je můžeme využít. Koukala jsem, že v pondělí, až poběžíme, má být podle předpovědi 14 stupňů a déšť. Ačkoliv když potom zaprší opravdu hodně a navíc fouká protivítr, tak na ty překážky ani moc nevidíte, což se mi stalo letos v Třinci.

Vzpomínky na londýnskou olympiádu ožívají ve vaší mysli i jinde než jen na rozcvičovacím stadionu?
Určitě. Vždyť to bylo mé první olympijské finále... a také poslední.

Navíc s dramatickou předehrou, kdy česká výprava podávala protest proti vašemu vyřazení v semifinále.
To ano. Ale muselo být všechno v pořádku, když mě nakonec pustili do finále na úkor domácí Britky, kterou naopak vyšoupli. Každopádně londýnský stadion mám ráda. Líbí se mi zdejší tvrdé mondo. Budu ho chtít co nejvíc využít a přivézt si odtud kvalitní čas.

Před dvěma týdny jste se v Táboře zranila a musela jste řešit problémy se zadním stehenním svalem. Jak je na tom vaše noha nyní?
Drží. V pátek zkusíme poprvé po 14 dnech zase tretry. Původně jsem je chtěla zkusit až v den závodu, ale Adam (přítel Adam Sebastian Helcelet) mi říkal: Klidně se s tebou vsadím, že nevydržíš a zkusíš je určitě dříve než v pondělí. Tak mě asi zná víc než já, protože měl pravdu. Uvidíme, co se mnou provedou. Ale zatím byla noha v tréninku dobrá.

Kontrolní sonografie před odletem na šampionát nic špatného neodhalila?
Ne, paní doktorka říkala, že je mile překvapená a optimistická. Mohlo by mě to bolet při maximální rychlosti, ale čtvrtka naštěstí o ní není, což mi hraje do karet.

Před šampionátem jste začala spolupracovat i s mentálním koučem Draganem Vujovičem. Co s vámi provádí?
První dva letošní závody jsem měla letos trošku pokažené hlavou, bála jsem se závodit. Tak mi trenérka Dragana dovedla. Atletika je hlavně o psychické stránce, protože skoro všichni jsme připraveni na podobných úrovních, ale potom vám kolikrát selže hlava. Tak se na ní snažím zapracovat a doufám, že mi to přinese i nějaké úspěchy. Dragan je původem Srb, zavzpomínali jsme i na Bělehrad. Řekla jsem mu, že tam mají pěkné nemocnice. (Ocitla se v nich po pádu na halovém ME. - pozn.) Učí mě techniky, jaké mám používat před spaním i před závodem, abych byla v pohodě. A já jsem.

Denisa Rosolová padá v rozběhu na 400 metrů na halovém mistrovství Evropy v...
Denisa Rosolová v péči zdravotníků po ošklivém pádu v rozběhu na 400 metrů na...
Pod pádu jsem nevnímala. Ale asi budu ze železa, usmála se Rosolová

Proč jste předtím nebyla?
Ono to bylo těžké, když se mi loni vůbec nedařilo a navíc jsem se zranila. Pak nastoupíte na první závod sezony a bojíte se, že to bude úplně stejné, že vám to zase nepůjde. Sice víte, že tréninkové ukazatele jsou úplně jinačí, jenže stejně tu jistotu v běhu nemáte. Připadala jsem si, jako bych s těmi překážkami zase začínala, takže jsem si v uvozovkách připomněla rok 2012, kdy jsem s nimi doopravdy začínala a taky jsem se dlouho trápila, než přišel jeden zlomový závod a já najednou běžela něco úplně jiného.

Takže ideální by bylo, kdyby podobně průlomový závod přišel tady?
Ano, když mi sedne hned rozběh, budu ráda, otiskne se mi do paměti a půjdu dál a dál.

Co by byl pro vás úspěch?
Když se budu vracet spokojená s časem. Tady nebudu až tolik soupeřit s ostatními, ale útočit na čas. Soupeřky jsou letos nevyzpytatelné. Jednou běží rychle, třeba Američanky i pod 53 vteřin, a potom pro změnu za 55. Asi jak to každé sedne. Já se pokusím zaútočit na čas, se kterým budu spokojená - a uvidíme, na co bude stačit.

Zatím máte letos zaběhnuto 55,39. Věříte, že po všech těch problémech je výkon pod 55 vteřin reálný?
Věřím. Naštěstí se mi zranění v Táboře stalo, když jsem měla vše odtrénováno a nepřihodilo se mi to během přípravy jako v minulých letech. Už jsem jen odpočívala a ladila formu. Tak to snad bude dobré.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž