U startovní čáry mokl před začátkem i prezident a zakladatel závodů série RunCzech Carlo Capalbo. „Konečně se vracíme do tradičního termínu. Mám radost, protože tu mohu být se čtyřmi tisícovkami lidí. A i to je v dnešní době velký úspěch. Víme, že je to méně než v minulých letech, ale i tak jsem moc spokojený, protože pomáháme zase vracet běh a život do ulic,“ říkal Capalbo jen pár minut před zahájením desátého ročníku závodu.
Společně s odpoledním rodinným během se v sobotu ulicemi Budějovic proběhly zmíněné čtyři tisícovky sportovců. Je to výrazně nižší číslo, než na jaké byli organizátoři zvyklí z předešlých let. Například v roce 2019 se na start postavilo celkem 6 800 běžců, z toho právě okolo čtyř tisíc jenom do hlavního závodu.
Absence Afričanů nevadila
Méně bylo také fanoušků u trati, která opět zavedla běžce na Pražkou třídu, Nádražní, dál od historického centra i do něj samotného. Kdo ví, jestli to bylo kvůli bouřkám, či třeba proto, že půlmaraton je v Českých Budějovicích možná už „okoukaný“. I tak si v cíli závodníci atmosféru u trati chválili.
„Zaslechl jsem i pár skvělých hlášek, to mě pobavilo. Lidé byli skvělí,“ ocenil vítěz Vít Pavlišta, jenž protnul cílovou pásku v čase 1:08:18. Mezi ženami doběhla první a celkově čtvrtá Tereza Hrochová (1:12:04), která se díky svému povedenému výkonu stala třetí nejrychlejší ženou v Česku na půlmaratonské trati.
 |
Fandilo se na tradičních místech, například na náměstí, v Krajinské ulici, na Husově třídě či na Sadech. Pro řadu závodníků je tak běh zcela jiný než například v Praze. „Budějovice jsou víc domácké,“ shodovali se před startem při rozhovorech s moderátory.
Nicméně pryč jsou doby, kdy jste se prodírali tisícovkami přihlížejících diváků ulicemi. „Běžel jsem i vloni na podzim, a když to porovnám s tímto závodem, tak tu teď bylo asi o trochu méně lidí. Ale na hlavních bodech bylo diváků dost a atmosféra fajn,“ popsal své postřehy z trati českobudějovický běžec a bývalý triatlonista František Linduška, který se do cíle dostal na pátém místě v čase 1:14:36.
Právě atmosféra u trati byla tím, proč se do závodu přihlásila i Šárka Sirová z Rájova na Českokrumlovsku. Chtěla si vyzkoušet, jaké to je, běžet před fanoušky rozpálenými ulicemi města. Desátý ročník závodu byl její premiérový. „Nejsem nějaký skvělý vytrvalec, ale chtěla jsem to jednou také zažít. Běžíme to ve dvojici, já mám první desetikilometrový úsek. Už teď se mi to opravdu líbí, ale trošku se bojím toho počasí,“ svěřila se Šárka ještě před startem závodu.
V roce 2016 získal budějovický půlmaraton dokonce zlatou známku mezinárodní atletické federace IAAF. Závod se tak zařadil mezi ty nejprestižnější na světě, které se konají v Bostonu, Tokiu či Londýně.
Řadu let do Budějovic jezdily světové běžecké hvězdy, zejména ty z Afriky. I to je už minulostí, závod možná i trochu ztrácí vydobytou prestiž. Dnes pořadatelé sázejí na tuzemská či evropská jména. Taková je současná strategie týmu RunCzech pro budějovický půlmaraton. „Je to naše vize, chceme tu mít nejlepší české hvězdy, běžce z Polska, Rakouska a tak dále,“ zmínil Carlo Capalbo.
To, že už se do Budějovic v nejbližší době zřejmě nevrátí světoví vytrvalci z afrických zemí, příliš nevadilo jak osloveným divákům, tak ani některým závodníkům. „Já bych se na ně jen koukal opravdu z dálky, možná ani to ne. Chci si to hlavně užít za sebe,“ hlásil před startem svého prvního půlmaratonu i Josef Laštůvka z Českých Budějovic.
Absence běžeckých hvězd příliš nevadila ani pátému v pořadí, Františku Linduškovi. „Já chápu, že na takovém závodě chybí, ale zase je tu kompletní česká špička. Vít Pavlišta je nejlepší český běžec. Na druhou stranu si to odběhnou čeští závodníci za nějaký slušný čas a nemusejí se obávat toho, že jim například Keňan dá na trati dvanáct minut. Myslím si, že letošní ročník byl i tak dobrý,“ doplnil Linduška.
