Běžkyně se trápila, měla hlad

Praha - Běžkyně Alena Peterková dlouho bojovala s vyčerpáním, když doběhla do cíle Pražského mezinárodního maratonu. Vydržela zdlouhavý ceremoniál na stupních vítězů, a když sestoupila dolů, opřela se o zábradlí, aby si vydechla. V tváři byla bledá. Doběhla sice třetí a vyhrála mistrovství republiky, ale prožila si utrpení. "Od dvacátého kilometru jsem měla hlad," vysvětlila. Jak je to možné? "Začalo to už ráno. Chtěla jsem snídat už v půl šesté, ačkoliv snídaně byla v hotelu až od šesti hodin, ale zjistila jsem, že nejsem schopna jíst. Najedla jsem se později, ale nebylo to vůbec ono."

Jak vás hlad v závodě poškodil?
Od poloviny závodu se zvyšoval. Dopadlo to tak, že jsem do cíle doběhla pěkně pomalinku. Jsem ráda za třetí místo. Jsem překvapená, že mě nikdo nedoběhl.

Stávají se podobné věci při maratonu často?
Normální to není. Trenér mi pak říkal: Proč sis nevzala banán? Ale já bych si to při běhu nedovolila. Na kole, to by bylo něco jiného.

To jste při závodě vůbec nic nejedla?
Spoléhala jsem, že mě cukrem zásobí pití. Jenže mi to nestačilo.

Dá se vůbec takový závod nějak zachránit?
Je to všechno ztracené. Záleží jenom na vůli, jak moc člověk klesne.