"Věřila jsem si, ale nevěděla jsem, jak na tom soupeřky jsou," říká třiatřicetiletá dvojnásobná evropská šampionka.
Od začátku jste nasadila ostré tempo. Čekala jste, že tak brzy získáte rozhodující náskok?
Chtěla jsem si zvolit své tempo a měla jsem to brzy pod kontrolou. Běžela jsem si svůj závod.
Kde se podle vás o vašem vítězství rozhodlo?
Už asi v prvním výběhu na Žaltman. Byla jsem tam první a měla jsem mírný náskok. Běželo se mi dobře, navíc jsem před sebou měla seběh, které mám ráda.
Ne každý běžec do vrchu se právě se seběhy dokáže vyrovnat. Vy v nich patříte k nejlepším na světě.
Já si je dokonce vychutnávám, pustím to dolů z kopce a běžím, mám to opravdu ráda. Ukázalo se, že seběh hrál velkou roli. Třeba mladá Slovinka Kosoveljová je umí velmi dobře a doběhla druhá.
Už po prvním okruhu jste měla velký náskok, vnímala jste soupeřky za sebou?
Měla jsem to pod kontrolou, mě na trati nepotkala žádná krize. To se potom běží skvěle.
Závodili jste ve vedru, ale mraky naznačovaly, že by mohl přijít déšť. Sledovala jste oblohu a jak by se s případnou bouřkou pro vás změnily podmínky?
Nesledovala. Vedro a sluníčko já mám ráda a kdyby zapršelo, stejně by asi chvíli trvalo, než by to trať poznamenalo. Asi by se případný déšť na mém výkonu moc neodrazil.
Dva body vám chyběly ke zlaté medaili v hodnocení družstev...
Je to škoda, ale holky podaly výborný výkon a stříbrná medaile je výborná. Máme silné družstvo a možná kdyby Táňa Metelková nespadla, mohlo být i zlato.
Medaili jste získala potřetí v řadě, můžete je srovnat?
Před dvěma lety v Polsku byla trať podobná jako v Malých Svatoňovicích, také se běhalo nahoru, dolů a to mi vyhovuje. Loni v Rakousku, kde jsem byla druhá, se běželo jen do kopce.
V září vás v Turecku čeká mistrovství světa. S čím tam pojedete?
Běžet co nejlépe a bojovat o první místo.
