Ještě v polovině 19. století byl u tehdejších Staroměstských mlýnů písčitý břeh s rybářskými chaloupkami a starými pokřivenými stromy. Až poté vzniklo vůbec první pražské kamenné nábřeží, dnes zvané Smetanovo.
Právě tehdy inženýři nechali skrz jeden dům probourat průjezd na Křižovnické náměstí. V současnosti tudy v obou směrech projede 23 tisíc aut a 670 tramvají za den.
Přitom město uvažuje, že Smetanovo nábřeží projíždějícím autům zcela zapoví a vybuduje pěší zónu. Zatím to zkouší, verdikt se ale blíží.
Zamezení průjezdu mezi náměstím Jana Palacha a Národním divadlem bude zanedlouho řešit městská rada. Rozhodnout by měla, zda se nábřeží autům uzavře s otevřením tunelu Blanka. Třenice se však vedou v debatách, co se pak stane s dopravou ve městě, což je rozhodně nejpalčivější téma.
"Víc aut už po Malé Straně neprojede"
Nejvíce v ohrožení by přitom byla Malá Strana, kam by se auta z pravého břehu mohla přesunout. Bylo by to nejjednodušší. Tamními úzkými ulicemi už ale i dnes auta i tramvaje mnohdy jen popojíždějí.
Na riziko kolon na Malé Straně upozornil nedávno dopravní odborník Petr Moos a podle tamních obyvatel to tak o předchozích sobotách bylo. Přestože jinak o víkendu zácpy na Malé Straně nebývají. Naopak Moosův kolega František Lehovec se domnívá, že na Malé Straně se situace nezhorší. Ono vlastně již není jak.
"Už teď je kapacita tamních ulic naplněná. Víc aut už tam prostě projet nemůže, takže k dalšímu zvýšení by ani nemohlo dojít. Na Malé Straně s uzavřením Smetanova nábřeží k význačnému přírůstku nedojde," míní Lehovec. Přitom podotkl, že jakmile bude dokončen celý městský okruh, měla by se uzavřít průjezdům automobilů i Malá Strana.
Jenže to je dle historických zkušeností s otevíráním tunelu Blanka či Mrázovka téměř v nedohlednu.
Uzavřít i Malou Stranu
Přesto má rada na seznamu i toto opatření. Chce ho prověřit. Dosud dopravní odborníci navrhovali, aby se dalo na Malostranské náměstí přijíždět z obou stran, ale dál by nebylo možné pokračovat. "Tedy jezdit by se tam mohlo, ale byl by znemožněn průjezd," říká Lehovec.
Kam se však tisíce aut ze Smetanova nábřeží přesunou, nelze podle odborníků dopředu přesně předpokládat. Někdo pojede Strahovským tunelem a Blankou, další mohou po magistrále.
"Některé řidiče to naopak odradí a pojedou MHD," říká expert na dopravu Robert Šťastný. Podle něj by město mělo jasně říci, co je jeho cílem. "Pokud chtějí snížit počet aut v ulicích, mají říci, že je to tlak na auta. Už jsem se také naučil nechat je na okraji Prahy a jet MHD. Ta je v Praze jedna z nejlepších v Evropě, lze toho využít," dodal.
V "den B", tedy v den, kdy se otevře tunel Blanka, se má změnit i jízda po magistrále. Město navrhuje zvýšit počet přechodů a světel. Zároveň se nyní debatuje o tom, zda omezit i počet jízdních pruhů. To by však podle Lehovce nebylo vhodné dělat zároveň se Smetanovým nábřežím. "Zužování magistrály by mělo přijít teprve ve chvíli, kdy bude dokončen celý městský okruh," říká dopravní expert.
