Zahrady Pražského hradu zdobí barevné ornamentální plochy rozkvetlých květin. Světle fialové a bílé tulipány vyrůstají z koberce žlutých, bílých a modrých macešek. Tak takhle budou podle zahradníka Vladimíra Šeby vypadat na jaře hradní parky.
Nyní mají návštěvníci jedinečnou příležitost podívat se hradním zahradníkům takříkajíc pod ruku. Poprvé v historii se od zítřka na deset dnů otevřou tři čerstvě opravené skleníky nalepené na zeď v severní části Královské zahrady. Právě tady se přes zimu připravují rostliny mnoha druhů, které ozdobí nádvoří, parky a třeba i salonky při státních návštěvách.
"Těch květin jsou desetitisíce. Návštěvníci uvidí různé techniky, jak rostliny v pěstebních sklenících připravujeme. Tedy i v různé fázi jejich růstu," tvrdí Šeba. Už na konci února si lidé prohlédnou rozkvetlé narcisy, tulipány a další barevné květy, z nichž se vážou kytice. "Velmi oblíbená je kombinace červené, modré a bílé, tedy národních barev," vysvětluje Šeba.
Královská zahrada na Pražském hradě byla pravděpodobně prvním místem ve střední Evropě, kde rostly tulipány.
Za sklem jsou pak uschovány i různé vzrostlé palmovité rostliny a dřeviny, jež tu jsou ukryté před mrazem. Ty pak končí v terakotových vázách a zdobných kontejnerech ve venkovních prostorech.
Poslední svícny jsou provrtané - aby do nich mohla elektřina
Ale připravovaná expozice není jen o zahradnické práci. V jedné části historického skleníku bude vystavena kolekce 150 svícnů, které se za staletí na Hradě a na zámku v Lánech nashromáždily.
"Začínáme barokními svícny až po dobu, než je vytlačily žárovky. Podstatnou část sbírek tvoří svícny z 19. století, kdy se na jejich uměleckém ztvárnění odrazily různé architektonické slohy," popisuje kurátor Jaroslav Sojka. Ve vitrínách jsou kostelní svícny ze stříbra, běžně užívané z mosazi, cínu i z daleko méně ušlechtilých slitin či z míšeňského a severského porcelánu.
"Je nutné si uvědomit, že to byly předměty denní potřeby. V depozitáři máme třeba desítky dámských svícínků z 'apartmánů' Ústavu šlechtičen. K vybavení své místnosti dostaly mladé šlechtičny mimo jiné i svícen jednotného vzhledu," vysvětluje Sojka.
Konec svíček na Hradě přišel s nástupem žárovky. I tak tu byly pokusy zdobné nosiče dodatečně "elektrifikovat". Pozorný návštěvník si tak může všimnout provrtaných dírek na těchto svícnech.
Zkrátka nepřijdou ani milovníci architektury. Zejména empírový skleník z první poloviny 19. století je jistě zajímavou stavbou. Druhý pochází z roku 1860 a třetí byl postaven po 2. světové válce. Otevřeno bude od 10 do 16.30 hodin. Vstupné je 20 korun.
