S monoklem pod okem a potlučeni odcházeli ti, kdo měli smůlu a střetli se s Vyšehradskými jezdci. Pásci s účesy a la eman na hlavě, operující před 70 lety, se propracovali na špičku takzvaných „urban legend“ hlavního města. Získali pověst rebelantů i vyvrhelů.
„Nosili kalhoty zvané trumpetky, krátká saka se širokými límci, účesy zvané havly a žili po způsobu mládeže západních států,“ žaloval roce 1953 prokurátor omladinu. Vyznat se v labyrintu vztahů 22 obviněných a 12 trestných činů není jednoduché. Existovaly dvě party spojené především obviněním – Vyšehradští jezdci, skupina kluků s přezdívkami jako Démon či Mistr barev, kteří se znali od „základky“. Další byl postrach ulic a zákoutí nejen na Vyšehradě, Jindřich Procházka alias Kozina. Toho obklopila směsice ostrých mládenců. Ti se nebáli piva, břitkého slova ani tvrdého direktu. Někteří měli již „zářez“ v trestním rejstříku.
Lídr nemusí být nutně tím nejinteligentnějším ze skupiny, to nutně nebývá důvod proč respektovat jeho výjimečnou roli.
