V místě, kde v Komořanech navazuje cesta na ulici Do Koutů, vedla pěšina přes louku. Ale nedávno se tam objevil příkop, který lemuje hranici této louky s cestou.
Nová je i značka zakazující vstup. Místní lidé, kteří pěšinu využívali, jsou tím pobouřeni a se zákazem se nechtějí smířit.
„... cesta, která od nepaměti spojuje lidi, po které děti chodí do školy a sousedé za sousedy. Najednou přijde soused, cestu zatarasí a označí výhrůžnou značkou,“ uvedla na Facebooku minulou sobotu skupina Doma v Komořanech.
Jenže majitelé pozemku měli na uzavření cesty právo. Pokud to u pozemku není nějak zvlášť upraveno například věcným břemenem, je podle právníků, které MF DNES oslovila, opravdu možné místo, kde lidé dříve bez problémů procházeli, uzavřít.
„Majitel může zamezit v přístupu na svůj pozemek,“ říká profesor Milan Damohorský z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Právník majitelů pozemku Jan Pavok současné kroky obhajuje mimo jiné s odkazem na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu či na Listinu základních práv a svobod.
Předseda Spolku pro Komořany Petr Běťák se ke kauze odmítl vyjádřit s odůvodněním, že si organizace tento postup odhlasovala.
Místní lidé se nicméně domnívají, že zákaz vstupu na pozemek může souviset se záměrem majitelů na tomto místě stavět. Zástupci radnice městské části Praha 12 to MF DNES nepřímo potvrdili.
„Jedná se o soukromý pozemek. Majitelé žádají o změnu územního plánu na rekreační a sportovní plochy sloužící k oddechu. Žádost je řešena s vedením radnice. Přestože rada respektuje soukromý majetek, situaci městská část monitoruje a s majiteli jedná,“ řekla MF DNES Eva Ingrid Antl Burianová, vedoucí odboru kanceláře městské části.
Spor o změnu územního plánu
Jenže právě jednání o změně územního plánu jsou podle majitelů a jejich právního zástupce příčinou, která nyní vedla k zákazu průchodu přes pozemek.
„Moje rodina sídlí v Komořanech už několik staletí, byli jsme tvrdě perzekvovaní od komunistů. Na našich pozemcích stojí radnice, finanční úřad i sídliště. A dodnes se o majetky soudíme. Ani třicet let od revoluce jsme stále nebyli vyrovnáni se státem,“ říká Magdaléna Mruškovičová a dodává, že její otec Josef Antoš si bez nároků na finanční kompenzace nechal znehodnotit obrovský kus pozemků. Například kvůli vodovodnímu přivaděči, kanalizaci či ochranným pásmům těchto inženýrských sítí.
„Můj otec také zařídil, že ve vlastnictví obce je dnes silnice do Cholupic,“ uvedla dcera restituenta.
Pomyslný pohár trpělivosti už podle ní přetekl. Její rodina se dvanáct let marně snažila dosáhnout změny územního plánu mimo jiné pro výstavbu několika rodinných domů, které měly sloužit jen k potřebám rodinných příslušníků.
Podhoubí sporů v Komořanech je podle bývalé starostky ještě složitější a souvisí také se srubem, který v místě nelegálně vznikl.
„Je nezbytně důležité, aby vztahy mezi vlastníky pozemku a aktivní místní komunitou vedly ke spolupráci a vzájemnému respektu. Zde je úloha radnice, aby našla vhodného mediátora a spor se vyřešil ke spokojenosti obou stran,“ říká Daniela Rázková (KDU-ČSL), která byla starostkou Prahy 12 v letech 2014 až 2016.
Dcera restituenta dodává, že navzdory tomu, co její otec vykonal, rodina v souvislosti s restitucemi nezískala vůbec nic – s parcelami totiž nemohou nakládat, jak by si představovali. Naopak v místě vznikl nelegálně cizí srub, a squateři nelegálně obývající restituovaný pozemek podle paní Mruškovičové jejímu nemocnému otci dokonce vyhrožovali násilím.
Náhradní plochy
Některé Antošovy pozemky jsou na mapách Lesů Prahy 12 vedeny jako průmyslové.
„Komunisté nám ty plochy vyvlastnili a byly to stavební parcely, na části je dnes průmyslový areál. U části, která byla za minulého režimu zastavěna, chtěl otec náhradní pozemky,“ říká Mruškovičová. Část ploch se její rodině podařilo získat v Modřanech, byly vráceny formálně vedené jako zeleň – tedy s omezeným způsobem využití.
Současné vedení radnice chce s rodinou vyjednat kompromis a zároveň docílit obnovení pěšiny.
„S vlastníky pozemku intenzivně jednáme. Té jejich věci se týká studie Komořany. A v rámci ní mají vlastníci požadavky na některé změny, které jsou tam opravdu navrženy. Ale ne zcela v tom rozsahu, jak by si představovali. Bránění průchodu přes pozemek se nám ale nelíbí a chceme, aby překážky odstranili,“ říká místostarostka Prahy 12 Eva Tylová (BEZPP/Piráti s podporou Zelených).
„S městskou částí probíhají dvanáct let velmi nepříjemná jednání,“ říká Mruškovičová. Podle ní je diskuse o zpřístupnění pozemku bezpředmětná, protože úředně vedená cesta tam ani není.
