„Není důvod, proč by lidé bez přístřeší měli požívat menší ochrany zákona. Vzali jsme v potaz také poměrně brutální způsob útok na dvě takřka bezbranné osoby,“ uvedla při zdůvodnění soudkyně Kateřina Radkovská. Podle ní senát neměl pochybnosti o vině obžalovaného, jehož usvědčovala celá řada důkazů.
Krev na botách obžalovaného, záběry z kamer městského bezpečnostního systému, záznamy o pohybu mladíkova mobilu či výpovědi svědků, to podle rozsudku patří k důkazům proti Tchaikovskiimu.
„Na slabších osobách si vybil svou agresivitu,“ uvedla soudkyně. Trest je podle ní přiměřený okolnostem kauzy.
Rozhodnutí o vině a trestu v zásadě odpovídá konečnému návrhu státní zástupkyně. „Útok byl razantní, rychlý a nevyprovokovaný. I ve volání na tísňovou linku zaznělo, že napadené hrozně mlátí,“ konstatovala mimo jiné žalobkyně Margita Kralická.
Za zmlácení si mohli sami, tvrdil advokát
Obhajoba se proti rozsudku hned odvolala k Vrchnímu soudu v Praze. Tvrdila, že Tchaikovskii jednal v mezích přiměřené obrany, maximálně z ní mírně vybočil. Podle advokáta to byli bezdomovci, kdo vyprovokoval celý konflikt a vzhledem k početní převaze se mladík ve finále musel bránit i latí.
„Nebyli napadeni lidé, vracející se z divadla, ale osoby vyznávající svérázný, až nezřízený způsob života. Osudnou situaci si mohli tak trochu zavinit sami,“ uvedl advokát. Podle něj tak není ani jisté, jestli si lidé bez přístřeší do kritického momentu sami „nenaběhli“.
Podle advokáta Filipa Němce rozbuškou konfliktu mohly být cigarety anebo také urážky na národnost Tchaikovskiiho. Pro svého klienta tak žádal zproštění, anebo jen mírný trest a vyhoštění. „Lituji toho, co se stalo. Došlo k tomu, když jsem se bránil,“ uvedl ve svém posledním slově Tchaikovskii.
Prkno jako argument
Cizinec podle verdiktu brzy ráno 20. července 2015 ve Starostrašnické ulici v Praze 10 napadl prknem dlouhým takřka 120 centimetrů a kopanci dva lidi bez domova, kteří přebývali u zastávky tramvaje. Ukrajinec byl v té době v Praze jen tři dny na návštěvě. Na stanici vystoupil cestou z centra města a pak se okolo tohoto místa potloukal několik desítek minut.
„Vím, že jsem dostal přes držku. Nevím, kdo mne napadl, jsem v tomhle děravej,“ vypověděl napadený Vladimír L., kterého k soudu do svědecké ohrádky dopravili policisté. Při napadení utrpěl kromě jiného také vážné poranění hlavy.
Jeho parťák Pavel P. si z ataku odnesl mimo jiné tříštivou zlomeninu nosu, frakturu žeber a další šrámy. Oba potlučené muže záchranka odvezla do vinohradské nemocnice. Pavel P. tam po čtyřech dnech zemřel. Podle soudních lékařů však příčina smrti nesouvisela s poraněními, která inkasoval během napadení.
Mladíka zatkli pár hodin po napadení policisté, kteří se do Strašnic vrátili k dalšímu ohledání místa činu. Tchaikovskii po zatčení odmítl vypovídat. Se svou verzí toho, co se nad ránem 20. července stalo, vystoupil až při hlavním líčení u pražského Městského soudu.
