Jeřáb přistavený u budovy hvězdárny začal krátce po desáté hodině vyzvedávat menší součástky dalekohledu. Hlavní a největší část přístroje pak technici bezpečně dostali ven ze západní kopule kolem 11:30.
Ředitel hvězdárny Tomáš Prosecký řekl, že celý dalekohled bude kompletně repasován a renovace začne tím, že ho v následujících šesti týdnech experti v Jeně rozeberou.
„Pak nám sepíšou zprávu o aktuálním stavu,“ uvedl Prosecký. Teprve následně se podle něj upřesní, co konkrétně se bude na dalekohledu opravovat.
Zeissův dalekohled hvězdárna získala už krátce po svém otevření v roce 1928. Historie přístroje ale sahá až do roku 1905, kdy začala jeho výroba. Zástupci Štefánikovy hvězdárny ho ve 20. letech odkoupili z pozůstalosti po vídeňském selenografovi Rudolfu Königovi.
Byl to na svou dobu vynikající přístroj a ačkoliv ho hvězdárna koupila jen za zlomek reálné ceny, šlo o tak vysokou částku, že byly využity i peníze ze sbírky mezi občany. Významně přispěl také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Přístroj slouží jako hlavní dalekohled hvězdárny od roku 1930. V provozu byl dosud prakticky nepřetržitě. Opravy, včetně těch větších, byly zajišťovány svépomocí.
Prosecký podotkl, že to u dalekohledů není běžné a petřínský přístroj je mezi sedmi dalekohledy tohoto typu v podstatě unikát. Podle ředitele je dalekohled pro pozorování jasnějších objektů, především Měsíce, na což byl zkonstruován, vynikající.
Přístroj má proto ve městě, kde byl kdysi vyroben, projít kompletní renovací po optické i mechanické stránce.
