Předběžný a následný záchranný průzkum archeologové provedli na Strakonické, respektive na několika místech dostavby zbývajících 32 kilometrů D4 mezi Milínem u Příbrami a Novou Hospodou u Písku.
Stavbu, která je prvním dálničním projektem v Česku placeným ze soukromých peněz, opustili teprve nyní, kdy už jsou na trase patrné základy nových mostů.
Nálezy z D4 uvidí lidé na výstavách
Nejzajímavější pozůstatky po dávných předcích odhalili v jižnějších částech D4, na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje. Třeba v okolí Krsic a Čimelic.
„Naprostá většina nálezů pochází z doby železné. Tři zkoumaná sídliště náležela do doby halštatské, tedy 7. až 6. století před naším letopočtem. Na jednom sídlišti potom lidé žili někdy od 2. století před naším letopočtem do 1. století po Kristu,“ představuje výsledky práce archeologů z Prácheňského muzea v Písku Daniela Pedret, mluvčí stavebního konsorcia Via Salis, jež autostrádu staví.
Země podle ní vydala desítky tisíc zlomků keramických nádob, několik nádob se dokonce dochovalo kompletních. Poměrně časté byly nálezy přeslenů a závaží, jež dokládají textilní výrobu. Bezpočet je také artefaktů z kovu. Z těch pravěkých bronzové oděvní spony, opaskové zápony, prsteny, jehlice, náramky či dokonce stříbrné mince.
Došlo i na objev pradávného pohřebiště. Místo ale bylo poškozené předchozí orbou.
Terénní vědecká práce v místech, kudy se přesně za dva roky mají poprvé prohnat auta, končí. Archeology nyní čeká třídění a další zkoumání nalezených artefaktů.
„Zpracovávají výplně zahloubených objektů. Tyto vzorky proplavují na speciální lince, kde se oddělí organická a anorganická část vzorku a zmizí též nejjemnější zbytky zeminy. Po proplavení tak nalézají další vzorky, které se nepodařilo zachytit přímo na místě nálezu,“ podotýká Daniela Pedret.
Dokumentace nějakou dobu potrvá, následně se pak ale odborníci hodlají o své poznatky podělit s veřejností. Začnou s menšími prezentacemi, velkou výstavu nálezů z hlubin pod novou D4 plánují až na rok 2026.
Pec, která by obstála i dnes
Na mimořádně zajímavé vzkazy z minulosti vědci narazili i na nových úsecích dálnice D6 na Rakovnicku. Průzkum provádějí všude tam, kde silničáři vylepšují spojení mezi hlavním městem a Karlovými Vary.
Více než 1 300 objektů různého rozsahu prozkoumali archeologové na 14,4 kilometru dlouhé novostavbě dálnice u Hořoviček a Hořesedel, především v okolí prvně jmenované obce. Jde například o desítky někdejších železářských pecí. Jedna z nich navíc byla unikátní.
„Je patrně keramická a nemá ve středoevropském prostoru obdoby. Pec někdejší lidé vytesali do sprašového podloží, které uchovalo téměř celou její konstrukci. Jedinečná je tím, že do pecního prostoru vedou dva více než dva metry dlouhé topné kanály. Uvnitř pece tak mohli lehce dosáhnout teploty až 1 200 stupňů Celsia. Pokud by sloužila pro výrobu keramiky, byl by to opravdu velmi kvalitní výpal,“ konstatoval na základě zjištění vědců mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Martin Buček.
Další nálezy dokazují, že na místech výstavby karlovarské autostrády sídlili už první zemědělci. Zastoupená je tu jak lineární kultura, tak kultura s tzv. vypíchanou keramikou.
V zemi se našly pozůstatky obilnic, keramických nádob a dokonce dlouhých kůlových domů. Výjimkou pak nejsou ani předměty denní potřeby, jako jsou různé hřebeny, spony na šaty a šperky.
