„Na začátku jsem si ověřovala, že kavárny a organizace by o to měly zájem, že nežiju v bublině a nemyslím si jen já, jak je to dobré,“ říká Šrámková.
Jak vás napadlo zajímat se zrovna o kávovou sedlinu?
Začalo to přirozenou cestou, v jedné neziskovce jsme řešili tříděný odpad, tedy klasický papír, plast a sklo. Jednou přišla kolegyně s tím, že bychom měli něco dělat s kávovou sedlinou, které bylo všude moc. Řekla jsem jí, že to zařídím, bohužel jsem ale na internetu ani nikde jinde nenašla nikoho, kdo by se tím u nás zabýval. Napsala jsem tedy na Institut cirkulární ekonomie. Ti mi sdělili, že nic takového u nás opravdu neexistuje, zároveň mi ale řekli, že čím dál tím více firem začíná shánět řešení pro tento typ odpadu.
Z kávového lógru vyrábí tenisky. Jsou lehčí a voní po kávě, říká designérka |
A tady vám už zasvítila ta pověstná podnikatelská žárovka nad hlavou?
Tehdy ještě úplně ne, skoro čtyři měsíce jsem poté sháněla informace a inspiraci z celého světa. Něco podobného už dělaly holky z Austrálie či Londýna. Následně jsem si už pronajala místnost v jedné z pražských sdílených kanceláří a přihlásila se s nápadem do první soutěže. V ní jsem sice nezvítězila, ale získala jsem mimo jiné mentory z poradenské společnosti PwC, kteří se mnou spolupracovali i po soutěži.
To byl úplný začátek. A co dál?
Po dvou a půl letech jsme už utvořili tým a z prvotního nápadu odklánět kávovou sedlinu do komunitních zahrad posunuli projekt do aktuální fáze, kdy máme chytré řešení na svoz kávové sedliny pomocí kurýrů na elektrokolech. Řidič na cargo kole přijede, pomocí naší aplikace načte QR kódem plný koš, poté načte prázdný koš, přičemž „chytré víčko“ se senzorem zůstává na místě. Plný koš pak kurýr odváží, nejlépe do komunitní zahrady. Posunuli jsme to ještě dále, protože ze sedliny dále pěstujeme hlívu ústřičnou.
Londýnské autobusy budou jezdit na kávu. Pokusí se tím snížit emise |
Co přesně tedy nyní vaše firma dělá?
Rozdělila bych to na dvě skupiny. Nejdříve jde o jednotlivce, kterým nabízíme takzvaný „growkit“. S ním si můžete doma z kávové sedliny vypěstovat hlívu ústřičnou. Je to takový kyblíček s dírami přelepenými mikroporézní páskou. Od nás dostanete sadbu hub a výukový materiál. Stačí už jen přidat sedlinu a můžete pěstovat. Druhý segment, na který se zaměřujeme, jsou firmy a instituce. Těm zajišťujeme logistiku. Nyní probíhá pilotní projekt, ve kterém je zatím osm organizací včetně třeba pražského magistrátu. Těm jsme dali naše chytré koše se senzory. Podmínkou je, aby nám v ideálním případě „udělali“ osm kilogramů kávové sedliny za tři dny.
Podpora a zájem
Kolik takový koš se senzorem stojí?
Je to jednoduché a levné, aktuálně máme pronajaté senzory za stovky korun měsíčně. Zahajujeme spolupráci s českou Teslou, jejíž senzory jsou velmi odolné, používají se například v silech na obilí. Jeden kyblík se senzory pojme asi šestnáct litrů. Pilotní projekt zatím pro organizace probíhá bezplatně, firmy budou v ostrém provozu platit především za samotný svoz.
Nakopni PrahuJiž počtvrté se mohou lidé zúčastnit inovačního maratonu „Nakopni Prahu“, který pořádá magistrát a městská společnost Operátor ICT (OICT). Dvou- až čtyřčlenné týmy se mohou s nápady přihlásit do konce ledna. Na konci ocení městští odborníci nejlepší nápad, nebo dokonce už hotový projekt, který má potenciál zlepšit život v metropoli. Odborná porota v loňském roce druhým místem ocenila například projekt reKáva, který pro zapojené kavárny, firmy a další instituce zajišťuje svoz vyprodukované kávové sedliny pro její další využití, např. do farem pro pěstování hlívy ústřičné. Lógr se ukládá do „smart košů“ s integrovaným čipem, který monitoruje zaplněnost koše a data odesílá do aplikace, aby měl řidič elektrického cargo kola v reálném čase přehled o tom, kde je plný koš lógru, a mohl ho odvézt do farmy. Finanční odměna pro vítězný tým činí 50 tisíc korun, pro tým, který se umístí na druhém místě, 30 tisíc a pro třetí umístěný tým pak 20 tisíc. Dalších až 200 tisíc korun od OICT mohou účastníci získat na rozvoj projektu. |
Zmiňovala jste magistrát, ten se vydává cestou cirkulární ekonomiky. Cítíte ze strany města podporu?
Nejvíce spolupracujeme s odborem ochrany životního prostředí. Ti se toho chytli a pomáhají ve Škodově paláci dělat osvětu. Sbíráme díky nim kávovou sedlinu ze všech pater magistrátu. Zvou nás také na různé akce, což je pro nás důležité, můžeme tam načerpat zkušenosti i kontakty.
Loni jste se umístili na druhém místě v soutěži Nakopni Prahu, díky tomu jste se pak mohli podívat i na Expo Smart City do Barcelony. Jak se na váš nápad dívali v zahraničí?
Chtěli jsme si hlavně vyzkoušet, jestli je to naše řešení opravdu unikátní. Měli jsme tam už i několik partnerských schůzek, protože bychom rádi nápad rozšířili i za hranice. Kávovou sedlinu sice už někde sbírají, náš nápad je ale unikátní v tom, že díky senzorům můžeme také pomoci firmám sbírat o jejich odpadu data. To bude mnoho z nich v budoucnosti potřebovat kvůli zvyšujícím se nárokům Evropské unie na snižování emisí a reportování ESG (Environmental, Social and Corporate Governance. Jedná se o zodpovědné chování firem ve vztahu k životnímu prostředí - pozn. red.). Výstupem z košů je totiž transparentní report, který mohou firmy vykazovat.
Houby z kávové sedliny
Říkala jste, že z kávové sedliny pěstujete hlívu. Proč?
Patří k nejzdravějším houbám, využívá se hodně třeba ve zdravotnictví. Přišla jsem na to na jednom workshopu. Je to inspirované z Nizozemska, kde z ní dělají spoustu zajímavých věcí.
Ve spolupráci s ČZU prý chcete vybudovat „Hlíva hub“.
To bude taková třešnička na dortu. Většina kávové sedliny zatím končí v komunitní zahradě na Císařském ostrově. Chceme to posunout, pěstovat hlívy ve velkém. Na to jsou nejlepší takzvané lodní kontejnery. Ty se mohou stavět „modulárně“. Po vypěstování bychom rádi posílali hlívy zpátky tam, odkud přišla sedlina. Je také možnost posílat hlívu někam, kde se vyrábí léky.
Šest praktických tipů, jak doma využít lógr: jako hnojivo i přírodní čistič |
Nyní v únoru má začít projekt „Growkity do škol“. To se budou děti učit pěstovat hlívu?
Díky hackathonu v Praze 13 jsme se dostali ke spolupráci s tamní městskou částí, která měla o naše growkity velký zájem. Brzy tedy budeme dělat v místních školách a školkách kurzy pěstování. Naučíme to místní učitele, pro děti máme připravené pracovní listy. Bude se to dotýkat biologie, ale také ekologie. Chceme naučit děti, že odpad se dá znovu dobře využít.
Co všechno lze z hlívy udělat?
V plánu je například pivo, ale nebojte, nebude chutnat houbově. Je to spíše taková lehčí plzeň. Dá se také najemno nakrájet a udělat z ní skvělé pesto.
Jaké máte cíle pro letošní rok?
Vyhodnotit pilotní projekt a zahájit ostrý svoz, například z kaváren nebo jiných firem. Rádi bychom se také zase podívali do zahraničí. Hlíva hub by mohl být otevřený do konce letošního roku.
