Vyplynulo to z průzkumu, který pro společnost Cetelem zpracovala agentura Stem/Mark. Náklady rodičů třeba z Vysočiny jsou nesrovnatelně nižší: vycházejí na čtyři a půl až sedm a půl tisíce korun. Přitom průměr za Českou republiku se pohybuje mezi sedmi a půl až čtrnácti tisíci korunami.
Nabízí se jednoduché vysvětlení - Praha je drahá. To je pravda, avšak jen částečně, vždyť kružítko nebo penál stojí téměř všude stejně a školní výlet v chatce na Máchově jezeře by žáka z Protivína měl stát stejně jako dítě z hlavního města.
"Některé školy vyjíždějí třeba na zimní týdenní lyžařské kurzy do zahraničí, což stojí jednoho žáka asi sedm tisíc korun," popisuje praxi některých kolegů ředitel základní školy v pražských Kunraticích Vít Beran.
VýzvaJe podle vás důležité, aby měly děti drahé pomůcky a hodně kroužků? Pište na katerina.frouzova@mfdnes.cz |
Jiné školy pak podle něj mívají vyšší nároky na komfort. Jedou sice lyžovat v Česku, ale hledají ubytování hned u sjezdovky a vybírají si kvalitně upravovaná střediska. Naproti tomu třeba škola v Kořenově v Jizerských horách nikam nejezdí. Děti si nazují lyže v šatně a vyrazí na kopec, který mají u nosu.
Vedle výletů pak pražští rodiče více než jiní utrácejí za kroužky. "V Praze mívají lidé o děti větší strach, a raději jim proto organizují volný čas," vysvětluje ekonom a analytik David Marek.
Žák dorazí domů, hodí tašku do kouta a jde třeba na fotbal nebo angličtinu. Důležité je, že se nepotuluje po ulici. Aktuálně je populární například karate, judo, lezení po umělé stěně či florbal.
Zlatá česká hlavička
Podle průzkumu dává více než čtvrtina rodičů dítě na tři kroužky. Skoro třicet procent rodičů za ně za půl roku zaplatí přes pět tisíc korun.
"Využívají nabídky středisek volného času nebo domy dětí a mládeže. Jejich ceny se pohybují od pěti do patnácti set za půl roku za jeden kroužek. Výuka ve sportovních oddílech je nákladnější," uvádí Gabriela Kynclová, manažerka značky Rodiče vítáni, což je projekt, který se věnuje komunikaci mezi školou a rodinou.
Dalším dokladem toho, že Pražané lpějí na bezpečnosti, jsou plné družiny dětí. Například v Kunraticích zůstává odpoledne v družině asi 90 procent žáků prvního stupně. "Některé vesnické školy ji ani nemají," dodává ředitel Beran.
Ekonom Marek upozornil na další pražskou výlučnost. "Ve světě a už i v Česku platí pravidlo - čím vyšší životní úroveň, tím více peněz lidé dávají do vzdělávání," říká. Mluvčí Cetelemu Barbora Minksová připomíná, že v Praze je dlouhodobě nejvyšší průměrná mzda a zároveň nejnižší nezaměstnanost. "Rodiče si tak mohou dovolit kupovat více pomůcek a i ty dražší," počítá.
Podle Marka investice do vzdělávání dál porostou. "Lidé si začali uvědomovat, že více než zlaté české ručičky je pro budoucnost dítěte důležitá zlatá česká hlavička. Česko půjde cestou Švýcarska či Rakouska, tedy zemí, které se zaměřují na služby a průmysl s přidanou hodnotou, pro který je klíčové kvalitní vzdělání," upozornil.
