„Kupní cena bude vycházet ze znaleckých posudků. Předběžně se odhaduje, že se bude pohybovat od 1,7 miliardy do necelých dvou miliard korun,“ říká magistrátní radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO).
Podle dokumentu pro radní, který má MF DNES k dispozici, má k prodeji menšinové části Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) dojít v druhém pololetí letošního roku. Do té doby obě strany vyjednají konečnou cenu.
Veolia koupila PVK v 90. letech. Za ovládnutí společnosti zaplatila francouzská firma státu sedm miliard korun. Společnost má od města pronajatou vodovodní síť až do roku 2028. Původně měla smlouva skončit v roce 2013, v roce 2004 její platnost prodloužil primátor Pavel Bém (ODS).
Podle poslední zveřejněné výroční zprávy z roku 2016 utrží PVK za distribuci vody ročně zhruba šest miliard korun. Za pronájem platí městu asi dvě miliardy a další milionové částky přispívá na opravy potrubí. Čistý zisk tak má společnost 525 milionů korun. Město kromě peněz z nájmu a příspěvku na opravy nic nevydělává, naopak nese odpovědnost za stav potrubí.
Návratnost koupě do deseti let
Podle externích poradců magistrátu se miliardová investice za minoritní podíl v PVK městu vrátí. Dividendy plynoucí z držení akcií by měly do roku 2028 přinést necelé tři miliardy korun, které tak mimo jiné uhradí i investovanou sumu.
Aby magistrát mohl rozhodovat o pitné vodě v metropoli, potřebuje získat nadpoloviční podíl ve společnosti. „Praha by měla získat sto procent nejpozději do roku 2028,“ líčí Grabein Procházka. Proto chce radnice ještě letos uzavřít s Veolií dohodu o přednostním právu na odkup zbylého podílu PVK.
Na kolik vyjde výkup větší části PVK, není v současnosti známo. Částka vzejde ze znaleckých posudků. Odkup by však měl také vyjít na několik miliard korun. Samotná PVK se nechce k situaci vyjadřovat. „S ohledem na probíhající jednání nebudeme nic komentovat,“ říká mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.
Podle magistrátní radní pro infrastrukturu Jany Plamínkové (Trojkoalice/STAN) by bylo nejlepším řešením, kdyby město koupilo PVK najednou, do čehož se společnosti nechtělo. „Měli bychom společnost koupit dříve než v roce 2028, kdy bude mít společnost takovou hodnotu, jako kdybychom vytvořili takovou firmu sami,“ říká radní.
Metropoli by měla nahrávat podle dokumentu pro radní skutečnost, že cena akcií PVK bude s blížícím se koncem nájemní smlouvy klesat, což musí brát Veolia v potaz. Proto by mohla svou společnost prodat. Kdy, to se odhadnout nedá. Ani zda by prodala všechny akcie.
Voda levnější nebude
Takové situaci by se měla radnice podle Plamínkové vyhnout. „Mohli bychom se dostat do stejné pozice jako u Pražských služeb. Část městské společnosti vlastnila firma AVE, takže jsme naší společnosti nemohli dávat zakázky přímo, ale vše bylo třeba soutěžit,“ popisuje radní.
I když Praha nakonec získá vodu pod svou kontrolu, nemusí to peněženky Pražanů poznat. Voda v péči města totiž automaticky nezaručuje, že se sníží současná cena 85,18 koruny za metr krychlový. Ačkoli o snížení ceny dříve mluvili zástupci hnutí ANO, od tohoto plánu zřejmě nakonec ustoupili.
Snížení ceny rozhodně odmítá Plamínková. „Cena vody má zaručit prostředky pro to, aby byla vodovodní síť v dobrém a provozuschopném stavu. Pokud by klesla prodejní cena, neměli bychom dostatek peněz na rekonstrukce,“ vysvětluje Plamínková, pod niž tato problematika spadá.
Primárně jde tedy městu o to, aby zásadní komoditu, kterou voda je, mělo pod vlastní kontrolou. Z toho pramení i zisk z její distribuce. Než se městu podaří dohodnout odkup PVK, mohlo by dosáhnout toho, aby mu firma platila více za pronájem vodovodní sítě.
O takové možnosti mluvila už dříve radní Plamínková, která chtěla firmu žalovat. „Možná dospějeme k dohodě, ale do té doby nemůžeme, co se týče dohody s PVK, ani naznačovat,“ říká Plamínková. Ani samotná PVK nechce komentovat, zda dojde k dohodě o navýšení nájemného.
