Do Prahy by měla VRT v budoucnu vstoupit i ze tří dalších směrů.
„Nová vysokorychlostní infrastruktura zvýší kapacitu železnice. Tím se zlepší spolehlivost dopravy. Současně dojde ke zrychlení vlaků, když odpadne předjíždění spojů různých kategorií nebo umělé prodlužování jízdních dob vlivem vysokého obsazení trati,“ uvedl Pavel Tesař, mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Tisíce lidí denně dojíždějí do hlavního města vlaky ze středních Čech, železnice představuje alternativu k ucpaným silnicím. K nejvytíženějším tratím nejen v metropoli, ale v rámci celé ČR náleží úsek z Běchovic na hranice hlavního města a dál směrem na Kolín.
„Kapacita je v celém úseku již vyčerpaná. Alarmující stav se projevuje třeba v nepravidelnosti příměstské železniční dopravy,“ upozorňují dopravní experti. Pomoci může nová VRT, která výrazně usnadní cestu do Prahy z Kolínska a Kutnohorska.
Kdy se první pasažéři svezou na rychlotratích, není jasné, ale dříve než za deset let to asi nebude. Ještě letos na podzim chce SŽDC řešit spolu s příslušnými úřady umístění tratí.
Pokud se to podaří, mohou příští rok správci železnice zpracovat dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby. Poté by nastal čas na posouzení vlivu vysokorychlostních tratí na životní prostředí, na takzvaný proces EIA.
Odborníci aktuálně rozhodují mezi třemi rychlostními úrovněmi nové tratě. Vlaky by po ní mohly jezdit rychlostí 250, 300 či dokonce 350 kilometrů v hodině. Pro srovnání: 350 kilometrů v hodině dosahují nejvýkonnější vozy F1 na světově nejrychlejším okruhu v italské Monze.
Rychlá a metropolitní
S rychlotratěmi počítá také analýza rozvoje pražské metropolitní železnice. Nová větev zmíněné VRT „Polabí“ by mohla vést od nynější zastávky Běchovice-střed severovýchodním směrem na hranice Prahy a poté dále do Poříčan podél dálnice D11.
Přestavba podle smělých plánů výrazně vylepší i regionální dopravu, například ve směru z Prahy na Kolín interval vlaků ve špičce klesne na deset minut, navazovat na ně mohou spoje dál na Čáslav a Kutnou Horu. Na Nymburk vlaky pojedou každých patnác minut.
Napojení linky VRT poblíž Běchovic na stávající trať směrem na Úvaly a Kolín by odborníci vyřešili mimoúrovňovým způsobem podobně, jako se napojuje vedlejší silnice na dálnici. A stavět by se měly také související stavby.
V Běchovicích by proto mělo vyrůst depo pro odstavení železničních vozidel. Rozšířit by se měla také trať z Libně do Běchovic na čtyři koleje. Další související stavbu představuje takzvaný Libeňský přesmyk, tedy rozšíření kapacity tamního nádraží a jeho modernizace.
Východní „běchovická“ linka tvoří v dopravních projektech jednu z větví sítě VRT, která v budoucnu spojí hlavní město s ostatními částmi země. VRT by do Prahy měla mít i severní vstup, odborníci ho plánují přes vysočanské nádraží. Poslouží pro regionální dopravu do Prahy z Mělnicka a Mladoboleslavska. Se severním vstupem také souvisí další stavební akce, jde například o úpravu vysočanského nádraží anebo rozšíření kapacity železničního uzlu Balabenka. To umožní zkrátit intervaly spojů na Odolenu Vodu, Mělník či Starou Boleslav na 15 minut.
Další vstupy do metropole
Vysokorychlostní vlaky by mohly do Prahy zajíždět ze západu tunelovým koridorem. Tato linka má dvě varianty, jedna počítá s podzemní trasou z Berouna. Druhá, jižní, končí v Radotíně a poté pokračuje na Smíchov po klasické železnici.
Západní linka předpokládá podle dopravních inženýrů přestavbu smíchovského a radotínského nádraží a rozšíření kapacity tratě do Berouna a Jižní nákladní spojky. Od Berouna by pak vlaky mohly ve špičce jezdit každých 15 minut.
Vzniknout má i vysokorychlostní trať z Prahy jižním směrem. Z metropole bude směřovat přes Zahradní Město. Od Benešova by tímto vstupem osobní vlaky jezdily každou čtvrthodinu, od Sázavy každých 30 minut.
Nápad na stavbu vysokorychlostních tratí není nový, objevil se již v 70. letech. „Motivován byl především nedostatečnou kapacitou stávajících tratí využívaných nákladní dopravou,“ vysvětlili odborníci. V 80. letech ministerstvo dopravy vytvořilo několik studií, ale stavět se nezačalo. Nově se k tématu vrátili v polovině 90. let.
