Již před osmi lety oddělila Praha 10 všechny své jídelny od škol a jejich správu přenesla na svou příspěvkovou organizaci. Teď tato organizace převzala do své kompetence i výběr dodavatelů, kteří celkem 14 jídelnám vozí maso, mléčné výrobky, ovoce, zeleninu a další potraviny. Tedy produkty, které jsou placené výhradně z peněz rodičů malých strávníků.
"Pravomoc" vybrat si vlastní dodavatele, kteří mnohdy zásobují jídelny i dvacet let, doposud náležela hospodářkám jednotlivých jídelen a až na výjimky to stejně funguje v celé Praze. Dnes musí všechny jídelny v Praze 10 vařit totéž, což se podle některých hospodářek musí projevit na kvalitě potravin.
"Sloučení do jedné organizace nás moc netěší. Nic se nezlepšilo, spíš naopak. Největší problém vidím ve výběru potravin, který je nyní více omezený. Dříve jsme například mohli využít různých akcí dodavatelů a nakoupit dětem třeba dražší jogurty nebo zpestřit školní akce a svátky nějakým překvapením pro žáky," vysvětluje jedna ze čtyř hospodářek, které oslovila MF DNES.
Jméno však kvůli strachu z postihu nechtěla zveřejnit. Nyní podle ní byli nuceni naopak přejít na levnější produkty, které tak mohou být méně kvalitní.
Bojujeme proti korupci, tvrdí radnice
Radnice se hájí tím, že hospodářky nemají výběr dodavatelů ve své pracovní náplni, pravomocech ani odpovědnosti a celé roky tuto povinnost porušovaly. Podle stejné logiky tak ale své pravomoci překračují i v dalších částech Prahy.
"Nové vedení příspěvkové organizace Školní jídelny se tuto naprosto nestandardní situaci rozhodlo standardizovat," podotýká mluvčí Prahy 10 Jan Charvát. Prý tak bojuje proti korupčnímu prostředí a díky množstevním slevám se snaží snižovat cenu kupovaných produktů.
Nicméně to se za tři měsíce údajně nijak neprojevilo a mnozí kritici naopak poukazují na zbytečnost tohoto kroku s tím, že jde pouze o "kontrolu" nad 28 miliony korun, které ročně dodávky potravin do jídelen v Praze 10 stojí.
Další z oslovených hospodářek, jejíž jméno MF DNES kvůli její ochraně nezveřejní, poukazuje ještě na jeden problém. "Potřebujeme nejen kvalitu surovin, ale také spolehlivost dodavatelů. Stalo se nám, že současní dodavatelé maso přivezli o několik hodin později. Ve chvíli, kdy je nemůžeme vyměnit, se proti tomuto chování nemůžeme účinně bránit. Podmínky nediktují jídelny, ale dodavatelé," stěžuje si.
Mluvčí Jan Charvát oponuje, že cílem radnice je větší kontrola nad hospodařením jednotlivých provozoven, a tedy i nad dodavateli.
Neobjednali jsme, nemůžeme reklamovat, říkají hospodářky
V Praze 10 to tedy nyní funguje na principu: někdo jiný objedná, dodavatelé dodají a jídelna nemá právo na reklamaci. To musí udělat někdo jiný - aparát ředitelství zmíněné příspěvkové organizace. "Jak ale má hospodářka za kvalitu stravy nést odpovědnost, když nemůže suroviny vybírat?" ptá se jedna z nich.
Na dotaz MF DNES, kolik lidí v ředitelství organizace Školní jídelny sedí a jaké platy pobírají, radnice Prahy 10 do uzávěrky neodpověděla. Nicméně je nabíledni ptát se, zdali je tento v Praze výjimečný aparát úředníků placený z veřejných peněz úsporou, když víceméně supluje práci hospodářek, případně ředitelů či ekonomů školy.
Vršovická radnice má ale podle mluvčího Charváta jasno. "Ředitelé a ekonomové škol nemají gastronomické vzdělání, tedy potřebnou kvalifikaci pro řešení a procesování otázek stravování a výroby pokrmů a jejich pracovní náplň se na denní bázi týká zcela jiných pracovních činností," říká.
