Výsledky ojedinělého mnohaletého výzkumu vědci představili společně s knižní monografií.
Chrám Panny Marie, bazilika sv. Jiří, katedrála sv. Víta, kostel Všech svatých, ale prozaicky třeba též dno studny. Odsud pocházejí různé typy pohřebních oděvů, vybavení světců nebo unikátní kolekce tkanin asijské provenience. Ty navíc ve středověku platily za mimořádně luxusní zboží.
„Po třicetiletém bádání expertky z archeologického ústavu AV ČR a Správy Pražského hradu představily nejvýznamnější sbírku archeologických textilií v ČR,“ popsala výzkum Eliška Zvolánková z Akademie věd ČR. Bádání zahrnovalo také vyhledávání podobných nálezů ze světových sbírek, interpretace vzorů, střihů a otázku spojení s historickými osobnostmi.
OBRAZEM: Pohřeb tajemného Přemyslovce. Kdo leží v hrobě pod sv. Vítem? |
Badatelky uspořádaly rozsáhlé textilní sbírky a vybudovaly specializovanou restaurátorskou dílnu přímo na Pražském hradě. „Podařilo se nám prozkoumat a popsat 270 kusů různých typů oblečení, látek a dalších textilních doplňků. Dlouhodobě se nacházely v nevyhovujících podmínkách, takže práce s degradovanými fragmenty byla velmi náročná,“ uvedla archeoložka a specialistka na archeologický textil Helena Březinová z ARUP.
Zachráněné textilie nabízejí také výjimečné příběhy. „Našly jsme například zcela ojedinělý obleček pro kojence, který pravděpodobně sloužil jako křestní a posléze i pohřební roucho jednoho z přemyslovských dětí v poslední třetině 13. století,“ popsala jeden z unikátů Březinová.
22. března 2016 |
Pozoruhodné osudy jsou spojeny též s výbavou královské hrobky ve svatovítské katedrále, poznamenané opakovaným otevíráním. „Typickým příkladem je sametová tkanina pláště z hrobu Karla IV., z níž v minulosti jeden návštěvník při každém otevření vystříhával kousky s motivem hroznů,“ řekla archeoložka Milena Bravermanová z ARUP.
Rozmanité jsou podle archeologů též vzorky látek z hrobů pražských biskupů z 11. až 13. století. Z místa posledního odpočinku biskupa Mikuláše ze 13. století pochází podle badatelů například punčocha zhotovená z jemné tkaniny. Duchovní pastýři dostávali na místo, kde vyčkávají den posledního soudu, podle vědců třeba také střevíce. Našli je například v místě uložení hierarchy Šebíře, sloužícího okolo poloviny 11. století pětici českých knížat z přemyslovské dynastie.
Hrad si nechal vyrobit sarkofág, uloží do něj ostatky staré přes tisíc let |
Šlo o mimořádně luxusní dovozový výrobek z hedvábného samita s vyšitým vzorem ze zlaté a stříbrné nitě technikou „opus anglicanum“ (anglické dílo, pozn. red.) s motivy draků a zřejmě též lvů. Fragmenty podobné textilie nalezli archeologové například i u ostatků biskupa Kosmy z konce 11. století.
O látkách a dalších předmětech nalezených v biskupských hrobkách uvnitř svatovítského dómu hovoří již starší prameny. „Dva pontifikální střevíce zlatem vyšívané a zbytky látek, jen horní část lebky a zetlelé kosti, tkanice a destička,“ popisuje obsah architekt Kamil Hilbert, jenž ve 20. letech 20. století řídil dostavbu chrámu sv. Víta. Nález pocházel z rakve biskupa Mikuláše z Riesenberka, úřadujícího okolo poloviny 13. století.
Dotýkané relikvie
Mimořádná je podle zmíněných badatelek součást kolekce hedvábných látek i z období 14. až 16. století. Zahrnuje geometrické či rostlinné motivy. Někdy se na rouchách objevovala zvířata, prvky architektury, lidské postavy, či dokonce arabské nápisy.
Zajímavý osud mají také vzorky tkanin z míst posledního odpočinku českých národních patronů. Tyto fragmenty totiž představovaly mnohem více než pouze součást vybavení pietního místa. Platí to mimo jiné například o výbavě, s níž byla v bazilice sv. Jiří uložena sv. Ludmila. „Mezi kostmi kněžny bylo v jakémsi ‚balíčku‘ zmačkané bílé plátno s geometrickým vzorem a v něm fragmenty plátna bez vzoru,“ popisují vědci nález ze zmíněné svatoludmilské tomby.
Šlo o mimořádný předmět. „Pokud textilie strávila nějaký čas s ostatky, sama byla chápána coby nositelka části svatosti jako relikvie,“ uvedl historik Jakub Izdný z Filozofické fakulty UK.
