Klášter v Sedlci býval nejbohatší. Nyní odkryli základy stařičké kaple

Důležitý objev se podařil archeologům v Sedlci. Odhalili tam části středověké zástavby sedleckého opatství. Nejstarší část areálu podle nich vznikla už na počátku 13. století - je jí takzvaná opatská kaple. Ta je po průzkumu a obnově nyní opět přístupná veřejnosti.

S objevy návštěvníky seznamuje nedávno otevřená expozice. Je to příběh o stříbře, bohatství, dluzích a tabáku.

Cisterciáci do Sedlce přišli po roce 1142 z Bavorska. A měli štěstí. Na pozemcích, které obsadili, se našla stříbrná ruda. Právě díky ní tam řád vybudoval nejbohatší klášter českých zemí. A právě díky ní se malá přiléhající obec, později nazvaná Kutná Hora, najednou začala rychle rozrůstat.

Sedlecký klášter

Zakládací listina pochází z roku 1142, o rok později do Sedlce přicházejí cisterciáci z Bavorska. Klášter vzkvétal díky příjmům z těžby stříbra, postupně však upadal a nakonec ho zničili husité.

Za opata Jindřicha Snopka začala v 17. století velkolepá obnova, na níž se podílel architekt J. B. Santini. Od roku 1812 se v areálu zpracovává tabák. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie se dostala v roce 1995 na seznam památek UNESCO.

"Řád měl z těžby příjem a mohl si dovolit velkolepý rozvoj kláštera. Zásadní proto byla přítomnost opata Heidenreicha, který byl napojen na královský dvůr a později působil jako diplomat," popisuje Aleš Pospíšil, který se podílel na nedávných průzkumech areálu.

Archeologický tým, který do Sedlce pozval současný majitel areálu, tabákový koncern Philip Morris, byl úspěšný. "Sondy odkryly základy románské opatské kaple, která byla později přestavěna," upřesnila Jarmila Palasová, která klášterem provází.

Kaple byla po dobu průzkumu nepřístupná. Nyní je opět otevřena návštěvníkům a vystavěny jsou i některé části původní stavby.

Tu v 15. století zničili spolu s celým klášterem husité. Z velkolepého areálu zbyly jen ruiny.

Po dvou staletích živoření se místa ujal opat Jindřich Snopek. A úroveň kláštera díky darům a půjčkám znovu začala stoupat. Vrcholem obnovy se stala přestavba kostela na katedrálu Nanebevzetí Panny Marie architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho ve stylu barokní gotiky.

"Původní vchod do kaple byl podstatně níže, stejně jako všechny středověké prostory," ukazuje Palasová. A památkář Pospíšil její slova potvrzuje. "Významná je gotická dlažba, která se skrývala asi 120 centimetrů pod současnou úrovní. V navážce jsme navíc našli gotické kružby z oken a také podpěru portálu, kterou se do kaple vstupovalo," upřesnil.

Díky nálezům bylo možné blíž určit i stáří kaple. Pospíšil ho odhaduje na začátek 13. století.

Vývoj ukazuje vizualizace

Z českého hlediska nejde o unikát, protože v klášterech, jako je Zlatá Koruna nebo Vyšší Brod, se původní středověké budovy dochovaly, pro Sedlec jsou ale nálezy mimořádně důležité.

"O původních budovách konventu, v nichž mniši žili, jsme toho mnoho nevěděli. Díky těmto fragmentům si můžeme udělat představu o detailech středověkých staveb," říká Pospíšil. Objev také posloužil k vytvoření trojrozměrné vizualizace, jak se vyvíjela architektura kláštera během staletí.

Když se jakákoliv část kláštera v posledních deseti letech rekonstruovala, doprovázel ji vždy archeologický průzkum. V roce 2007 tak například našli u katedrály pohřebiště s úkrytem 61 zlatých grošů.

"Myslím si však, že expozice je vyvrcholením všech dosavadních průzkumů. Něco se možná ještě najde, ale už to nebude tak zásadní," dodává památkář.

Ani přes své "zmrtvýchvstání" v klášteře mniši nezůstali. Císař Josef II. se rozhodl omezit koncem 18. století vliv církve a zadlužení kláštera poskytlo pro jeho zrušení dobrou záminku.

Areál však nebyl opuštěný dlouho. V roce 1812 se do něj přesunula císařská výroba tabáku. A ta tam zůstala dodnes.