V Kralupech nad Vltavou je první silniční most přes Vltavu od Prahy, trpí tedy silnou dopravní zátěží. Místní krajská silnice II/101 slouží i pro tranzit.
Zavedením nízkoemisních zón by Kralupy rády zamezily vjezdu nákladních automobilů a vozů, které nesplňují ekologické limity. Kde konkrétně by nízkoemisní zóny mohly být a nakolik přísné, by měla říci studie proveditelnosti. Ta má být dokončená v říjnu příštího roku a potom projít veškerými schvalovacími procesy.
„Vysoutěžili jsme dodavatele, který zpracuje studii nízkoemisních zón. Potom studii předložíme ke schválení ministerstvu, pak radě a zastupitelstvu města. Potom by měla být zavedena do vyhlášek města jako závazný dokument,“ sdělil místostarosta Libor Lesák (ODS).
Ke studii se bude muset vyjádřit také středočeská dopravní policie a krajský úřad. Podle místostarosty Lesáka by tedy celé schvalovací kolečko mohlo trvat až do konce roku 2020.
Překračované limity
Podle Jana Sládečka z oddělení Informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu jsou v Kralupech dlouhodobě mírně překračovány denní koncentrace poletavého prachu, konkrétně částic PM10. Ty jsou často spojené právě s dopravou a mají negativní vliv na zdraví lidí.
Nízkoemisní zóny v ČRV České republice zatím není žádné město, které by nízkoemisní zóny vyhlásilo. Ministerstvo životního prostředí podporuje zavádění nízkoemisních zón v obcích pomocí dotací na zpracování studií proveditelnosti. Uhradí až 80 procent výdajů. Dotace z roku 2016 využily Brno, Ostrava a Písek, které už mají studie zpracované. Na základě loňské dotační výzvy mají schválené dotace Frýdek-Místek, Vsetín, Kopřivnice, Otrokovice, Uherské Hradiště, Kroměříž, Kralupy nad Vltavou a Ústí nad Labem. |
„Při krátkodobé expozici dochází k podráždění dýchacích cest a častějším infekcím, při dlouhodobé pak k rozvoji vážných onemocnění dýchacích cest, jako je například chronická obstrukční choroba plic, nebo rakovina,“ popisuje nezisková organizace Arnika usilující o lepší životní prostředí.
Podle místostarosty Libora Lesáka jsou hodnoty PM10 i nebezpečnější PM2,5 v Kralupech překračovány denně během dopravních špiček, v denních průměrech už se ale většinou do limitu vejdou.
„To velice škodí, protože to lidé dýchají. Nízkoemisní zóny by měly dopravu vytlačit mimo centrum města a mimo obytné zóny,“ uvedl Lesák.
Kralupy kromě dotace na projekt nízkoemisních zón obdržely také dotaci na nového pracovníka odboru životního prostředí, který pro ně zpracoval akční plán zlepšování kvality ovzduší ve městě a za město bude spolupracovat s firmou, jež bude plán nízkoemisních zón projektovat.
Mimo nízkoemisních zón jsou v akčním plánu také návrhy na výsadbu nových alejí či zamezení vjezdu nákladních vozů do různých lokalit. „Kromě toho jsou tam i návrhy pro fabriky, jimž bychom mohli pomoci se získáváním dotací na snižování emisí,“ popsal Lesák.
Nejprve musí být obchvat, pak omezení
Se zaváděním nízkoemisních zón nemohou Kralupy nad Labem zrovna moc pospíchat. Ten hlavní problém, krajskou silnici II/101, jimi totiž zatím nevyřeší.
K tomu, aby mohly méně ekologické vozy z města vytlačit, potřebují mít nějakou náhradní trasu, a ta je teprve v přípravě. Jde o obchvat města, který je součástí krajem podporované budoucí propojky dálnic D7 a D8. Její první etapa, tedy obchvat Kralup, je již ve stadiu územního rozhodnutí výkupu pozemků.
„Pokud bychom byli velkými optimisty, tak zkušební provoz obchvatu by mohl nastat někdy v roce 2023 až 2024. Do té doby by se měly vyřešit i zbývající dvě etapy propojky D7 a D8, které jsou nyní teprve ve fázi posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Každý dnem čekáme stavební povolení od krajské správy. Stavět by se mělo začít nejpozději v roce 2021. Do té doby má kraj u Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) vládou garantované prostředky,“ vysvětlil Lesák.
Podle něj je projekt nízkoemisních zón v Kralupech i jakousi podpůrnou akcí pro vznik obchvatu města.
Zatím není jasné, nakolik by se kralupské nízkoemisní zóny týkaly místních obyvatel, tedy zda by se zákaz vjezdu s méně ekologickými vozy vztahoval i na ně.
Podle Libora Lesáka pravděpodobně ano, ale muselo by se přemýšlet i o nějakých časových výjimkách nebo podporách ze strany města. Na stanovení konkrétních parametrů nízkoemisních zón v Kralupech je ještě dost času.
Navíc, kdo ví, třeba zůstanou jen na papíře, tak jako tomu už několik let je v případě hlavního města Prahy.
