Město argumentuje, že za milionové dotace, jež na varovný a výstražný systém před povodní získalo, obnoví i městský rozhlas, který občanům oznámí i jiné události. A dodává, že i malý tok dokáže nadělat škody.
Rozvodněný Benešovský potok před třemi lety zatopil přírodní nádrž Koupadla Na Sladovce. Pokud by měla povodeň opět hrozit, už dopředu o tom bude vedení radnice i obyvatelé vědět.
„Voda z potoka tehdy ohrožovala Rousův mlýn, domy i čerpací stanici u přemostění Vlašimské ulice, v Bedrči povodeň podemlela břehy. I když se může zdát, že je výstražný systém zbytečný, není tomu tak,“ uvedl starosta Petr Hostek (ČSSD).
Starosta zdůraznil, že ve městě žádný monitoring neexistoval. „Je tu totálně nefunkční varovný systém obyvatelstva. Proto jsme se do dotace přihlásili už před dvěma lety,“ zdůvodnil Hostek.
Kolik dají města za varování před povodníBenešov
Sázava
Co se v rámci systému udělá: Vysílací a ovládací pracoviště, rádiové převaděče, podružné řídicí pracoviště, bezdrátové hlásiče, lokální výstražný systém z hladinoměrů a srážkoměrů. |
V Benešově zavedli před časem mobilní rozhlas, ale přijímání SMS zpráv nevyužívá každý, a tak informovanost není celoplošná. Funguje i městský rozhlas, ale ten nepokrývá celé území.
„Občas rozhlas využíváme, ale snažíme se co nejmíň, protože schopnost reprodukce je tak zkreslená, že v některých částech se nedá rozumět ani slovu,“ vysvětlil Hostek.
Dotace zabezpečí kromě jiného právě i vybudování městského rozhlasu. „To je asi největší přínos, je to další médium, které zlepší informovanost, a můžeme ho využít i pro hlášení uzavírek silnic, o hromadné nehodě nebo jiném přírodním nebezpečí,“ řekl starosta.
Už v roce 2015 začalo Povodí Vltavy s úpravou koryta potoka a vznikl tu například protipovodňový val. Nyní se v režii města vybuduje vysílací a ovládací pracoviště, nainstalují se rádiové přivaděče či bezdrátové hlásiče, ale i srážkoměry a hladinoměry. Monitorovaný bude každý přítok do potoka.
Sázava buduje kompletní protipovodňová opatření
Příští rok nechá na jaře nainstalovat varovný a informační systém před povodní i město Sázava, kde letos v květnu začala velká akce protipovodňových opatření s Povodím Vltavy. Vyjde na šedesát milionů korun.
Na stavbu čekali lidé jedenáct let, tedy od povodní 2006, kdy hladina řeky dosahovala více než čtyři a půl metru. Projekt získal za tu dobu tři varianty. V první bylo rozhodnuto o prohloubení koryta, projekt se ale musel předělat.
„Na střední tok Sázavy byla vyhlášena velká EIA, tedy studie vlivu na životní prostředí, protože tu žije velevrub tupý, což je chráněná škeble,“ přiblížil starosta Petr Šibrava (STAN).
Druhá varianta spočívala v tom, že se neprohloubí jen koryto, ale postaví se i hráze a odlehčovací rameno. Jenže tato obměna narazila na nesouhlas majitelů nemovitostí, kteří nechtěli pustit betonové hráze na svoje pozemky. Vznikla tedy třetí verze, pro kterou město vykoupilo pozemky, které byly bezprostředně blízko koryta.
Projekt, který nyní propojuje obě varianty, spočívá v obnově původního ramena, které v případě zvednutí vody odlehčí hlavnímu toku. Staví se také pevné hráze na levém břehu, zvlášť v lokalitě pod mostem, a zahrnuté jsou do toho i mobilní hráze v ústí Dojetřického potoka. Akce skončí příští rok.
Podle starosty se pozmění i tvář Sázavy. „Pozvedne se trochu centrum města, protože se zrekultivuje celá část, která se příznačně nazývala Bahýnka. Byla to lokalita, která byla zavezena ledasčím, nyní se z ní udělá odlehčené rameno, vznikne i ostrov,“ popsal plány Šibrava.
Obávají se ještě následků vytrvalých dešťů
Rozvodněná řeka místní obyvatele už po dokončení protipovodňových opatření trápit tolik nebude, ale obávají se spíše přívalových a vytrvalých dešťů. V roce 2013 tu napáchal týdenní déšť velké škody.
„Vždy jsme se báli jarního tání, ale déšť nám ukázal, co dokáže. Je to horší v tom, že přivalí bahno a vytopí i ty domy, které jsou i dvě stě metrů od řeky,“ upozornil Šibrava.
Taková „povodeň“ je nevyzpytatelná a ničím nelze zastavit, ani odpouštěním řeky. „Jsme v dolíku, nemáme v podstatě žádnou rovinu, přitéká k nám voda ze dvou stran. To je jiná kategorie povodní, s tím vodohospodáři nic neudělají,“ poznamenal starosta.
Ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Posázaví nyní vznikne projekt optimalizace přítoků do řeky Sázavy. Týkat se bude více než sedmdesáti obcí od Kácova po Stříbrnou Skalici a zaměří se na patnáct dílčích povodní.
„Všechny přítoky do Sázavy nejsou regulované. Dříve tam byly rybníčky, hrázky, mlýny. Věci, které vodu dokázaly udržet v krajině a zastavit. Dnes devadesát procent toho nefunguje, rybníky mají provalené hráze,“ vysvětlil Šibrava. Projekt je ve fázi mapování situace.
