„Cesta na jižní pól bylo velké dobrodružství. Bylo to něco úplně jiného, než jsem kdy zažila. Prostě nekonečná krajina ledu a sněhu. Polární den je velká bomba, kdy klidně o půlnoci svítí sluníčko. Dokonce i kopání místa na stan v minus čtyřiceti stupních má své kouzlo,“ vypráví Eva Perglerová, která jižního pólu dosáhla téměř přesně po 112 letech po první úspěšné výpravě vedené polárníkem Roaldem Amundsenem.
„Pro nás to byla osmidenní cesta na lyžích. Každý táhne saně těžké 60 až 70 kilogramů s komplet vybavením, stany, vařiče, benzín, jídlo. Cesta byla celkem v pohodě. Někdy byl led hladký, ve zvlněném to šlo hůř, ale v zásadě to byl takový studenější přechod Šumavy,“ říká s úsměvem Perglerová.
Na 120 kilometrů dlouhou cestu vycházela z 89. rovnoběžky a postupně nabrala nadmořskou výšku 2835 metrů nad mořem. Jižního pólu dosáhla 28. prosince. „Byli jsme dvě skupiny a čtyři průvodci. Začalo nás třináct, vzdal to jediný,“ vypráví Perglerová.
Ta si na pólu prohlédla jak pravý geografický jižní pól s cedulí připomínající první dobyvatele Amundsena se Scottem, tak i několik metrů vzdálený ceremoniální jižní pól. To je oblast vyhrazená pro fotografování s typickou kovovou koulí na krátké holičské tyči obklopené vlajkami původních signatářských států Smlouvy o Antarktidě.
Na teploměru minus 44, pocitově minus 55
Po úspěšné výpravě následovalo několik dnů vynuceného volna, aby mohl být zahájen výstup na nejvyšší horu Antarktidy Vinson Massif tyčící se v nadmořské výšce 4892 metrů nad mořem. „Oproti plánu jsme začali o pět dnů později, protože kvůli špatnému počasí nelétala letadla do základního tábora. Samotný let Dakotou na lyžích byl ale další z velkých zážitků,“ popsala přesun do základního tábora ve výšce 2100 metrů nad mořem.
Odtud expedice sedmi lidí a dvou průvodců postupovala se saněmi do Low Campu. „Tam už jsme saně nechali a pokračovali s batohy. Do High Campu o nadmořský kilometr výš se už leze po stěně na fixních lanech. V každém campu se staví stany. Ty se ráno balí a zakopají se díry ve sněhu, aby je vítr neroztrhal,“ vylíčila.
Zubařka z Plzeňska se stala třetí Češkou, která zdolala nejvyšší horu světa |
Vrcholový den přišel v pondělí 8. ledna. „Vyrazili jsme v 10 hodin a na vrchol se dostali v 16 hodin. Byla tam strašná zima a vichr. Teploměr sice ukazoval minus 44, ale pocitová hodnota, podle našeho vedoucího expedice Garreta Madisona, odpovídala minus 55 stupňům. Když to ale shrnu, obě expedice silně předčily má očekávání,“ dodává přeštická zubařka.
Ta udělala další krůček k pomyslnému získání Koruny planety. Ta patří tomu, kdo zdolá nejvyšší hory všech sedmi kontinentů. Horolezecká výzva byla poprvé definována v 80. letech 20. století amatérským horolezcem a podnikatelem Richardem Bassem a modifikována legendárním horolezcem Reinholdem Messnerem.
Přeštická zubařka má na svém kontě pět respektive šest ze sedmi vrcholů. Zatímco dva seznamy uvádí za nejvyšší horu Evropy Elbrus, podle seznamu horolezce Williama Hacketta je to Mont Blanc, který už Perglerová zdolala. Stejně jako nejvyšší horu světa Mount Everest. Chybí jí už jen vrchol Denali v Severní Americe.
4. dubna 2023 |
