Mláďata nyal nížinných se narodila postupně od loňského září ve stádě, které tvoří samec Mari přivezený z holandského safari parku Beekse Bergen Hilvarenbeek. Právě on je otcem všech tří malých antilop.
Nejprve se 26. září desetileté Zoe, pocházející stejně jako samec Mari z holandského parku Beekse Bergen Hilvarenbeek, narodil potomek Zakyr.
Poté 23. října následovala antilopí holčička Pamira. Ta se narodila čtyřleté Pari, která je plzeňská.
Tři nové přírůstky v zoo |
Posledním chlapečkem je Ronako. Narodil se 29. prosince šestileté nyale Rehani, jejímž rodištěm jsou Drážďany. Do Plzně byla dovezená předloni ze zoo v Liberci.
„Samec má harém, takže většinou má stejné období říje jako samice. Spáří se s nimi v podobném termínu a pak jsou narození takto nahloučená,“ popsal mluvčí plzeňské zoo Martin Vobruba.
Podle něj nebývá zvykem, aby u kopytníků byly ve středně velkých stádech dva samci. „S vysokou pravděpodobností by totiž mezi sebou bojovali. Může se stát, že když se dají dohromady dva tři druhy antilop, někteří samci se nesnesou a vyříkávají si to navzájem. Když jsou rohatí, mají zbraň a většinou ji neváhají použít,“ konstatoval Vobruba.
Nyaly nížinné chová plzeňská zoo od roku 2008 a množí je od roku 2011. „Od té doby se tak děje pravidelně a utěšeně - dosud se narodilo 27 mláďat,“ popsal mluvčí.
Samce jménem Mex nahradil Mari
První plzeňský samec se jmenoval Mex a pocházel z Drážďan, zdatně ho zastoupil samec Mari. Vobruba připomněl, že nyaly nížinné jsou obyvatelky savan a řídkých lesů jihovýchodní Afriky.
„Podobně jako u antilopy sitatungy, která v Plzni byla chována předtím, nalezneme u zvířat výraznou pohlavní dvojtvárnost. Samci jsou tmaví a rohatí, samice světlejší a bezrohé. Patří do skupiny lesoňů. Chová je kolem čtyřiceti zoo v Evropě, z toho pět v Česku,“ popsal Vobruba.
Zatím mláďata nechodí na hlavní venkovní výběh, aby neuklouzla na blátě či na mokré trávě a aby neprochladla. Návštěvníci se ale na mláďata mohou přijít podívat. Pavilon pro zebry, pštrosy, antilopy je udělaný tak, že se na antilopy mohou obdivovatelé dívat velkými prosklenými okny z pergoly.
Dvě starší mláďata už chroupají sušené větve s listím, seno nebo granule, nejmladšího Ronaka matka ještě kojí. „Kopytníci mají dané, že kvůli nepříteli musí být poměrně brzy bystří a pohybliví,“ popsal Vobruba.
Zejména samečci putují průběžně do jiných zoologických zahrad výměnou za jiná zvířata. „Naše kapacita není nafukovací, proto si držíme kmenovou skupinu o maximálně sedmi kusech,“ popsal Vobruba.
Do světa podle něj musí zvířata už druhý rok, aby nedocházelo k soubojům mezi samci a k sexuálnímu chování mezi otci a dcerami.
