Primářka oddělení léčby závislostí Psychiatrické nemocnice Dobřany Petra Dočkalová o alkoholu mluví jako o naprosto legálně prodávaném jedu. „Obrovská tolerance vůči pití je v Česku daná i jeho dostupností včetně té cenové. Uvedu příklad: když jdu s přáteli do hospody, piji většinou nealko, přitom mám suverénně největší útratu ze všech, což je principiálně špatně,“ poznamenala již dříve Dočkalová.
„To, že jsme omezili konzumaci alkoholu od 18 let věku, je nejnižší možná hranice, protože mozek v 18 letech zdaleka není dovyvinutý. To, že alkohol je neurotoxin, prudký tkáňový jed, se přitom dnes ví. Ví se i to, že devastuje mozek, narušuje periferní nervstvo, že v lidském těle snad není tkáň, kterou by alkohol nějakým způsobem nepoškodil,“ dodala Dočkalová.
Její analýza je podložená i čísly ze záchytné stanice v Plzni. „Máme deset lůžek a jsme pořád plní, takže evidujeme v průměru kolem 160 až 170 klientů měsíčně. Kdybychom měli víc lůžek, měli bychom i více klientů, je to dlouhodobě stále stejné,“ popsal Michal Pecha, předseda Záchranné služby Brdy, což je sdružení, které záchytnou stanici v Plzni od roku 2021 provozuje.
Pijí staří, mladí, bezdomovci i majetní lidé
Podle Pechy se pobyt na záchytné stanici netýká jen omezené skupiny obyvatel, ale střídají se tu klienti ze všech věkových i společenských skupin. „Přivezou mladé z diskotéky i důchodce, střídají se tu ženy, muži, ani bezdomovci nedominují, máme tu lidi z ubytoven i lidi majetné,“ popsal Pecha, který prý dost často odpovídá na otázku, zda částka 4 500 korun za pobyt na záchytce není moc vysoká částka.
Ústavní soud už dokonce v minulosti řešil návrh, aby služba byla zadarmo. Nakonec ho zamítl. „Kdyby klienti záchytky platili 14 tisíc za pobyt, bylo by to pořád levné. Vycházím z toho, že je k nám přivezou tři, čtyři záchranáři včetně lékaře, k tomu se musí připočítat dva policisté a navíc se o klienty starají třeba deset hodin čtyři lidé na záchytce,“ argumentuje Pecha.
Podle něj by se mělo přihlédnout i k tomu, že by se složky IZS měly starat o potřebnější případy. „Třeba na přechodu srazí auto maminku s kočárkem a záchranka v té chvíli vyjíždí pro někoho, kdo má každý týden v krvi 4,5 promile a končí pravidelně na záchytce. Navíc lidé pod vlivem alkoholu přijedou často se zraněním, takže se o ně ještě musí starat lékař třeba v nemocnici. Proto by to lidé měli platit,“ konstatoval Pecha.
Je o tom přesvědčený i přesto, že částku za pobyt zaplatí 10 až 15 procent lidí, zbytek řeší právník. „Když ale dáte něco zadarmo, je na to hned fronta,“ konstatoval Pecha ze Záchranné služby Brdy, která se jako jediná hlásila v roce 2022 o provoz záchytky, kterou má na starosti do konce letošního roku.
To, že incidentů či dopravních nehod a dalších případů, kdy jsou lidé pod vlivem alkoholu, přibývá, konstatovala i mluvčí Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Mária Svobodová. „Všimli jsme si toho od doby covidu, lidé tímto způsobem zřejmě začali řešit svoje problémy,“ uvedla mluvčí.
Záchytka je už ve večerních hodinách plná
Kvůli zvýšenému počtu lidí bez domova vznikají další problémy. „Pokud lidé nemají žádná zranění a vyskytují se pod vlivem alkoholu venku, kde mohou usnout, umrznout nebo způsobit dopravní nehodu pádem do vozovky, je to věc policie, ale my jim pomáháme. Obecně se dá ale říci, že záchytka už je ve večerních hodinách narvaná, ideální je sehnat člověka, který se o podnapilého postará, ale pokud jsou to lidé bez domova, je to těžko řešitelné,“ popsala Svobodová.
Podle Pechy někdy končí na lůžkovém oddělení nemocnice nebo v cele předběžného zadržení. „Máme v kraji sice charitu, ale tam patří lidé, kteří nejsou pod vlivem alkoholu, protože tam se starají o zaopatření, ne o vystřízlivění,“ připomněla Svobodová.
Třeba v roce 2020 skončil na záchytce muž, který předtím přišel do prodejny v Koperníkově ulice v Plzni. Tam si sedl, pozvracel se a usnul. Přivolaní strážníci ho našli na podlaze mezi regály a museli ho budit. Neměl žádné doklady a jediné co uvedl, bylo to, že hodně pil. To potvrdil i přístroj na měření hladiny alkoholu v dechu, který se zastavil na hodnotě 5,04 promile. Po vystřízlivění s ním bylo dořešeno přestupkové jednání, protože vzbuzoval veřejné pohoršení.
Ministerstvo nebo i neziskové organizace se podle Pechy v minulosti vyjadřovaly tak, že s těmito lidmi by pracovníci záchytky měli i preventivně pracovat. S tím ale Pecha nesouhlasí. „Jsme represivní složka, k nám lidi vozí nedobrovolně, jsou na nás naštvaní, takže jak mohu dělat prevenci? To může dělat někdo, kdo vznikne jako nezisková organizace na pomoc lidem, kteří pomoc chtějí,“ vysvětlil.
V souvislosti s alkoholem mají více práce i plzeňští strážníci. Od jara 2022 platí totiž v Plzni vyhláška o zákazu konzumace alkoholu na veřejných prostranství. Mluvčí strážníků Jana Pužmanová uvedla, že za loňský rok řešili její kolegové 1056 případů porušení vyhlášky, která zakazuje pití alkoholu v okolí škol, na zastávkách či v centru.
Opilec tvrdě usnul v trolejbuse, nemohli ho vzbudit (2. 2. 2024)
