Za expozicí stojí kantor Jan Hosnedl, který Bimbovy ilustrace obdivoval už odmalička. Poprvé upozornil na tak trochu zapomenutého výtvarníka před dvanácti lety.
„Tři roky jsem jezdil po celé republice a pátral po jeho dílech. Ukázalo se, že jeho život je neuvěřitelně dobrodružný,“ uvedl. Setkával se s pamětníky, sběrateli, přáteli Bohumila Konečného i jeho manželkou a dcerou.
V Galerii Jiřího Trnky pak uspořádal první expozici. Vznikl rovněž film. Tehdy se Hosnedl zařekl, že už nic podobného nebude opakovat.
„Mezitím se ale objevila řada originálů a já se dozvěděl mnoho nových informací. Když se blížilo stoleté výročí, zkrátka mi to nedalo. Rozhodl jsem se vydat knihu a uspořádat hned čtyři výstavy v místech, které jsou s Bohumilem Konečným spojené,“ přiznal.
První akce se uskutečnila v Praze, kde ilustrátor studoval na Akademii výtvarných studií. Druhá volba padla na Mariánskou Týnici. Právě na severní Plzeňsko často jezdil, v 80. letech minulého století se pak s manželkou odstěhoval do Kožlan.
Hosnedl nemohl vynechat ani Bimbovo rodiště, kde kreslíř mimo jiné pracoval na dvou foglarovkách. „Návštěvníci uvidí obálku knihy Přístav volá. Na ní si můžou všimnout, že v pozadí se nachází baťovský plakát. Tehdy už Bimba totiž pracoval pro Baťu. Kromě toho šlo ještě o knihu Boj o první místo,“ zmínil.
Zajímavostí rovněž je, že obě díla vyšla v plzeňském nakladatelství Jan Kobes, které se nacházelo v Husově ulici.
Návštěvníci si v Galerii Jiřího Trnky mohou přečíst úryvky z korespondence, kterou Bohumil Konečný vedl s Jaroslavem Foglarem.
„Foglar byl velmi pedantský, takže některé náměty mu předkresloval. Z dopisů je dobře znát, jak si vyměňují názory,“ vyprávěl kantor. Obdivovat lze i reklamní plakáty, které si u něj objednával například Prazdroj.
Bohumil Konečný
|
Poprvé zájemci uvidí též výtvarné ukázky z knihy Dobrodružství v Zemi nikoho nebo časopisu Mladý hlasatel, konkrétně kousek nazvaný Zmírající slon. Dlouhých dvacet let byly uloženy v činžovním žižkovském bytě populárního spisovatele.
Plzeňskou premiéru mají rovněž erotické Intimní obrazy. „Věděli jsme, že existují. Ovšem nebylo jasné, zda je vytvořil skutečně Bimba. Jan Saudek nás utvrdil v tom, že na sérii roztomilých pornografických pohlednic si dobře pamatuje. Skutečně se pak v pozůstalosti našly skici,“ ozřejmil Hosnedl.
Kromě dobrodružných příběhů Bohumil Konečný rád zobrazoval ženy. „Nádherná je třeba obálka z Humoristických listů, která se zachovala v Památníku národního písemnictví,“ dodal.
S ženskou postavou se pojí i vůbec nejtrpčí doba života významného umělce. V 60. letech nakreslil komiks o bojovnici Amazoně. Jeho blízký přítel Petr Sadecký kresbu spolu s dalšími věcmi sebral a emigroval. Ukradené kousky pak vydával za své a zbohatl na nich.
Výstava v krajské metropoli potrvá do 19. ledna. Poté se pozornost přesune do Zlína. Zde slavný plzeňský rodák zhruba tři roky žil a pracoval pro Baťu.
