Odpoledne 31. května 1970 padá z nejvyšší hory Peru Huascaránu lavina, je to následek zemětřesení o síle 7,9 stupně Richterovy škály.
Směs ledu a kamení ze severní stěny se zřítila o 2 500 metrů níže a svým pravým okrajem pohřbila základní tábor čtrnáctičlenné československé expedice, jejímž nejstarším účastníkem byl tehdy dvaapadesátiletý fotograf Vilém Heckel.
Z jeho mimořádně rozsáhlého díla čítajícího přes 60 tisíc negativů připravilo Západočeské muzeum v Plzni retrospektivní výstavu.
„Jsem naprosto nadšená, že je právě v Plzni. Kde jinde by měla být? Nemá to chybu,“ raduje se dcera Viléma Heckela Helena, která je společně s Markétou Formanovou a Martinem Fojtkem kurátorkou výstavy.
Expozice je rozdělena na několik částí. První je životopisná, druhá představuje snímky z hor a krajinné fotografie celého Československa.
Ve třetí části se návštěvníci mohou seznámit s méně známou kapitolou tvorby Viléma Heckela – reklamní a průmyslovou fotografií.
„Do každé části výstavy jsme fotografie vybírali z několika tisíc negativů. Mimochodem řada snímků nebyla ještě nikdy publikována. Lidé také budou dost překvapení, protože často vůbec netuší, že táta fotil i průmysl a reklamní fotografii. Přitom jeho snímky z této oblasti jsou doslova pecka,“ přibližuje výstavu Helena Heckelová.
Vedle snímků Viléma Heckela jsou v Západočeském muzeu vystaveny i fotografie z jeho dětství.
„Rodina Viléma Heckela byla i přes jeho otce Adolfa doslova posedlá fotografováním. Podařilo se mi také vyzpovídat mnoho jeho současníků. Jsem šťastná, že k nim patří i sestra Viléma Heckela Milada, které je 97 a půl roku. Dále pak jeho dcera Helena, švagr i někteří kamarádi horolezci, jako například Jan Červinka,“ těší kurátorku Markétu Formanovou.
Vilém Heckel
|
Na výstavě jsou k vidění i osobní věci Viléma Heckela. „Například horolezecké náčiní, knihy či hudební nástroje, na které Heckel hrál při výletech se skauty,“ říká Formanová.
Díky spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje jsou zde vystaveny také téměř všechny Heckelovy publikace.
Pro Helenu Heckelovou byla příprava výstavy citlivou záležitostí. „Na tátu vzpomínám pořád. Když navíc zpracovávám jeho archiv, jsou vzpomínky pochopitelně silnější. Ke všem věcem, které v Plzni vystavujeme, mám navíc osobní vztah. Jinak bych už je neměla,“ doplňuje Helena Heckelová.
Životní cesta legendárního fotografa začala 21. května roku 1918 v Plzni v rodině jeřábníka plzeňské Škodovky, vášnivého turisty a fotografa Adolfa Heckela.
V roce 1936 se Vilém Heckel vyučil portrétním fotografem a začal pracovat v menších fotografických ateliérech. Patnáct let prožil jako průmyslový fotograf ve Zbrojovce Brno a u Československé obchodní komory v Praze. Od roku 1953 se věnoval horolezectví. V roce 1956 se stal volným fotografem a začal vystavovat snímky ze svých výprav.
Expozice je k vidění ve výstavním sále číslo 1 Západočeského muzea v Plzni až do 27. ledna.
