Jeden z nejfotografovanějších stromů na Šumavě nevydržel nápor větru a padl. Nyní ho nahradil nový stromek.

Jeden z nejfotografovanějších stromů na Šumavě nevydržel nápor větru a padl. Nyní ho nahradil nový stromek. | foto: Luboš Ulč

Ikonický šumavský jilm poražený vichrem už má svého malého následovníka

  • 2
Jeden z nejfotografovanějších stromů Šumavy, suchý jilm na Velkém Boru na Prášilsku, který v říjnu při silném vichru padl k zemi, už má následovníka. Zhruba metr vysoký proutek mladého jilmu vysadili hned vedle, nový stromek ochrání před drsným počasím několik malých smrků.

Vzrostlý suchý jilm, který byl připomínkou ztracené osady Velký Bor mezi Prášily a Srním, padl k zemi při vichřici na konci října.

Ihned poté mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák řekl, že nevidí důvod, proč by na stejném místě nemohl být vysazen strom nový.

Ikonický šumavský strom má svého následovníka

Suchý jilm, který na konci října nevydržel nápor větru a padl k zemi, má už svého následovníka. Je to opět jilm. Znovu bude připomínat zaniklou obec.

A tak se i stalo. „Naši pracovníci ze Srní zareagovali velmi rychle a v tomto týdnu vysadili následovníka této dominanty. Zhruba metr vysoký proutek jilmu, který jsme předpěstovali v naší školce, zasadili vedle jeho předchůdce,“ pochlubil se Dvořák.

Nový jilm oplotili individuální dřevěnou oplocenkou. Okolo vysadili ještě několik malých smrků, které budou hlavně v prvních letech chránit mladý jilm před nepřízní počasí. „V těchto místech je velmi drsné,“ upozornil mluvčí.

Také tyto malé stromky jsou dočasně chráněné dřevěnou oplocenkou, aby se k nim nedostala zvěř.

Původní jilm byl ještě v roce 2015 zelený, na jaře následujícího roku ale už neobrazil. Strom byl několik let mrtvý, než letos v říjnu padl pod náporem silného větru k zemi. Co bylo příčinou jeho úhynu, se neví.

„Je možné, že to byla grafióza, což je nemoc, která jilmy postihuje. Je to houba, která způsobuje postupné odumírání nejdříve větví, později celého stromu. Z tohoto důvodu jsme raději padlý strom z místa odstranili, aby se houba nedostala na mladý jilm. Nevíme, zda je přenos možný, ale raději jsme to udělali,“ vysvětlil mluvčí.

Dalším důvodem, proč torzo starého jilmu zmizelo, bylo, že louka, na které stál, se seče a strom by překážel.

Zda nový jilm nepostihne stejný osud jako jeho předchůdce, se neví. Grafióza na konci 20. století vyhubila téměř všechny jilmy v Evropě.

„Všechny druhy stromů mají své škůdce. Jilm se na území Národní parku Šumava vyskytuje v menšině. Nejvíce, 75 procent, tvoří smrky, dále je to buk. Jilmy pěstujeme v našich školkách a pak je vysazujeme do některých zásahových oblastí,“ prozradil Dvořák s tím, že výjimečnou oblastí, kde má jilm silné zastoupení a kde se mu daří, je u Stožecké kaple na Volarsku.

Rozhodování, jaký strom po padlém velikánu vysadit, nebylo těžké. „Předně chceme, aby bývalou osadu připomínal stejný druh stromu, jež tu desítky let tvořil dominantu a který zaznamenávaly na své analogové a digitální fotoaparáty a také mobilní telefony tisíce lidí. Nový jilm by tak měl držet onu pomyslnou štafetu i pro další generaci. Navíc jilmů je na Šumavě velice málo a je dobré tento druh takto podpořit,“ uzavřel mluvčí.