"Za pět let jsme zaznamenali pokles výroby o pětinu," vyčíslil jednatel západočeské řeznicko-uzenářské firmy Prima Luděk Šleis. Další propad podle něj středně velký podnik utrpěl ztrátou prodejen v Kauflandu. Uchytit se v ostatních supermarketech je také problém. Většina řetězců dováží rok od roku více masa a uzenin ze zahraničí.
"Tuzemské masokombináty mají jen sedmdesátiprocentní výkonnost německých, navíc v SRN, Holandsku i Francii dostávají zemědělci vyšší dotace než v Česku," vysvětluje Luděk Šleis.
Zvyšování dovozu podle něj povede k likvidaci českého zemědělství a zániku zdejších farem. Připouští, že svůj podíl na tom má i ochota českých konzumentů kupovat potraviny z celé Evropy.
"Jsme větší Evropané než třeba Němci a Holanďané," konstatuje jednatel karlovarské firmy a popisuje vlastní zkušenosti z pokusů proniknout na německý trh. "Výrobky se značkou CZ tam zůstávají ležet na pultech. Museli bychom koupit tamního výrobce a pak se značkou D by naše produkty vzali na milost," říká Šleis.
Stejně obtížně podle něj pronikají na západoevropský pracovní trh čeští řezníci. Ještě před deseti lety zaměstnával na 300 řezníků schopných nožem rozporcovat vepřovou kýtu. Teď jich má na výplatní listině kolem dvaceti. Dalším šedesáti pomohl sehnat práci v partnerské firmě v německém Hofu a Belgii.
Mladí nemají o řeznické řemeslo zájem
"V Německu je hned za hranicemi opakovaně testovali na drogy, přestože je znali. V Belgii zažili několikrát razii na ubytovně, přestože měli všechny papíry v pořádku a do řezničiny se tam místní moc nehrnou," popisuje Šleis.
Šedesátka řezníků Primy pracujících v cizině vytváří dnes zhruba čtvrtinu roční přibližně stomilionové tržby. Podle jednatele karlovarského podniku je to jednou z možností, jak přežít těžkou dobu. "Řezníci v cizině navíc získají zkušenosti a po návratu do Čech je mohou uplatnit ve výrobě nebo na krámu," tvrdí Šleis.
V zahraničí sice pracují za poloviční mzdy než domácí pracovníci, ale minimálně za dvojnásobek tuzemského průměru. Například v Belgii berou místní kolem 30 až 35 eur na hodinu a Češi jen patnáct. "I tak si průměrně za měsíc přijdou i na 50 tisíc korun," vypočítává Šleis. Velké starosti mu dělá i to, že staří řezníci odchází do penze a mladí nemají o obor příliš velký zájem.
Produkce Primy klesla od roku 2007 přibližně na pětinu. Denně podnik vyrobí kolem dvou tun masa a uzenin. "Více na odbyt jde maso, protože nabízíme to, co konkurence nemá - například mramorové hovězí z USA a telecí," dodává Šleis. Ke zvýšení spotřeby uzenin by podle něj mohla pomoci norma určující množství masa a dalších surovin, které mají obsahovat. Naposledy platily před revolucí.
