„Převážení takto velké kolekce není vůbec běžné. Za svou zhruba pětadvacetiletou praxi jsem stěhoval nejvíce osm až deset soch pro Národní galerii. Také šlo o sochy od Matyáše Bernarda Brauna. Modelačně byly náročnější, ale co se týče počtu kusů je toto zatím nejrozsáhlejší převoz. A myslím si, že na dlouhou dobu i bude,“ uvedl restaurátor Martin Široký.
Stěhování pískovcových kolosů, které měří od necelých dvou do tří metrů, a váží několik tun, není jednoduché.
„Jednotlivé sochy postupně demontujeme z podstavců a pokládáme na palety opatřené měkkými bandážemi. Po pečlivém zajištění proti pohybu je postupně přesuneme paletovým vozíkem k nákladnímu automobilu s hydraulickou rukou,“ říká kastelán kladrubského kláštera Milan Zoubek.
Aby se zamezilo poškození, jsou sochy umístěny na speciální matracová lůžka. Komplikaci přináší i fakt, že každá z nich má jiné parametry.
„Na každou proto musí restaurátoři vymyslet jiný způsob úvazku,“ doplňuje průvodkyně Silvie Strachotová. Přeprava všech kusů z kolekce vyjde celkově na necelý milion korun.
V klášteře našly sochy azyl po požáru zámku
„Jde o jeden z největších souborů známého barokního sochaře inspirovaný areálem v Kuksu. Návaznost na tamní Braunovu sochařskou výzdobu je více než patrná. Soubor zahrnuje alegorie lidských vlastností, mytologické motivy a také sochu znázorňující hraběte Šporka, kterého pojilo přátelství s valečským pánem,“ uvedla zástupkyně kastelána zámku Valeč Alena Zemanová.
Sochy vytvořila pro zdejší park dílna Matyáše Bernarda Brauna a jeho synovce Antonína kolem roku 1735. Do kláštera Kladruby se dostaly na začátku 80. let minulého století po požáru zámku v roce 1976.
Když hořelo, byla část soch v přízemí zámku. Aby se předešlo jejich dalšímu zničení, byly nejprve přesunuty do kostela ve Valči a pak našly azyl v klášteře v Kladrubech.
Až dosud byly vystaveny v tamní ambitové chodbě. To se brzy změní. „Sochy vznikly pro zahradu valečského zámku, je tedy správné, že se vracejí zpět domů,“ říká Milan Zoubek.
K rozhodnutí o převozu soch také přispěl fakt, že klášter v současnosti prodělává rozsáhlou obnovu. V rámci projektu Život v řádu, který je spolufinancován z prostředků EU, vznikne v části ambitové chodby nová prohlídková trasa.
Sochy by tak bylo stejně nutné z důvodu stavebních prací a budování nové expozice přesunout na jiné místo.
Několik kopií někdo ukradl
Na Valči pro sochy vznikne lapidárium v objektu bývalé zámecké kovárny. Na podobě nové expozice se podílejí studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, která kompletně navrhne způsob prezentace včetně osvětlovací techniky. Otevření lapidária je plánováno na začátek dubna příštího roku.
Před převozem do kláštera sochy prošly rukama restaurátorů a do zámeckého parku byly umístěny kopie – výdusky z umělého kamene.
„Je jich zde však jen sedmnáct. Od čtyř originálů, Závisti, Věrnosti, Persea a Andromedy a Obětování Ifigenie, se kopie nikdy nedělaly. Dalších sedm chybějících soch bylo v prosinci roku 2003 a v lednu roku 2004 odcizeno. Šlo o Marnivost, Lstivost, Skromnost, Filozofii, Básnictví, Polyhymnii a sousoší Dionýsos a Persefona“, doplňuje Alena Zemanová.
