„Před dvěma lety začala mít problémy při sexu, nemoc zúžila poševní vchod až do té míry, že žena nebyla schopná ani gynekologického vyšetření,“ popsal primář Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Vladimír Kališ.
Ten tvrdí, že podobných žen, které by takovou operaci potřebovaly, je v populaci mnohem víc. Lékaři o nich ale neví, jelikož se pacientky bojí s intimními problémy svěřit.
Žena začala své potíže nejprve řešit s gynekoložkou, která jí předepsala vaginální tablety. To ovšem zůstalo bez efektu. Když lékařka zjistila, že pacientka není schopná ani klasického gynekologického vyšetření, kontaktovala gynekologicko-porodnickou kliniku.
Plastická operace pochvy se podle Vladimíra Kališe nejčastěji provádí ženám středního a vyššího věku, kdy po porodech dojde k uvolnění poševního vchodu, poševních stěn a hráze.
Pacientky chtějí zlepšit kvalitu sexuálního života takzvanou vaginoplastikou, kdy dochází k zúžení poševního vchodu, případně zúžení pochvy jako celku.
Ve zmiňovaném případě padesátileté ženy ale lékaři prováděli opačný typ operace, při které poševní vchod rozšiřovali.
„Tento druh plastiky jsme viděli na světovém gynekologickém kongresu, ale týkal se jiné diagnózy. Na autoimunitní onemocnění jsme ji s největší pravděpodobností použili jako první,“ míní Kališ.
Při takto výrazném zúžení pochvy bylo podle primáře Kališe nutné rozšíření s pomocí takzvaného xenograftu, což je stěna střeva prasat zbavená všech buněk. Zbude jen mezibuněčná hmota složená z vláken pojivové tkáně. „Říkáme tomu síťka, jejíž tloušťka je jeden milimetr,“ vylíčil Kališ.
Kolem implantátu se nakonec vytvoří lidská tkáň a síťka se vstřebá. Zákrok trval necelou hodinu. Nejnáročnější pro pacientku byl podle Kališe pooperační čas. Pacientka mohla z nemocnice odejít až po pěti dnech hospitalizace .
„Pacientka je nyní velmi spokojená, gynekologická vyšetření pro ni už nejsou bolestivá. Hlavním efektem je ale obnovení sexuálních aktivit, o které byla v předchozích dvou letech ochuzená. Zkrátka konečně se opět cítí jako žena,“ popsal Kališ.
Operaci by podle lékaře v západních Čechách potřebovalo odhadem pětadvacet žen ročně. „Odhadovat je ale v tomto případě těžké,“ uvedl Kališ, který vyzval ženy s potížemi, aby lékaře oslovily.
„Občas slýcháváme, že současná medicína dělá zázraky. Ale nemusí nám pomoci, jen když jde o život. Jsou totiž choroby, které nás trápí, ale dá se s nimi žít. Při déletrvajícím průběhu však mohou postupně ztrpčovat život, až může dojít ke změně celé osobnosti,“ vysvětlila mluvčí FN Gabriela Levorová, čemu všemu mohou lékaři operativním zákrokem zabránit.
