„Řešili jsme finální podobu kavárny. Byl tam požadavek na průhlednost stěn, aby stavba působila vzdušně. To trochu naráželo na životní prostředí a zejména ochranu ptáků nad řekou. Vyřeší se to použitím skel, která budou průhledná pro lidi, ale pro ptáky už ne,“ uvedl náměstek primátora Pavel Šindelář.
Podle nejnovějších plánů by měla kavárnu naplánovanou na lávce nedaleko Západočeského muzea po čase doplnit ještě menší terasa.
Zástupci města mají nyní obavy, že by otevření náplavky mohlo zkomplikovat tání sněhu na Šumavě a související zvýšení hladiny vody v řece.
„Pokud by se to odehrálo v únoru, tak by to nevadilo. Jestliže by se ale řeka rozvodnila v březnu a dubnu, pak to bude problém. Nějaký čas by nemohly probíhat plánované práce,“ sdělil náměstek.
Ten nyní tvrdí, že reálný termín otevření náplavky bude zřejmě v druhé polovině května. „Předpokládáme, že provoz zahájíme akcí s atraktivním programem,“ konstatoval.
Náplavka v centru Plzně |
Stavba náplavky měla původně vyjít na zhruba 50 milionů korun. Vícepráce ji podle Šindeláře prodraží o přibližně 15 procent a konečná cena by tedy byla pod 60 miliony korun.
Náplavka využije přibližně 600 metrů břehu mezi mostem U Jána a Wilsonovým mostem. Na náplavce budou betonové i travnaté plochy a pobytové schody. Nový přístup k řece bude zajištěný schodištěm, které povede od lávky před muzeem.
Budovaná náplavka měla od počátku dost odpůrců. Často byla slyšet kritika vybraného místa. „Jsem zvědavý, jestli tam bude někdo chodit. Tam dole to nemusí být pro každého příjemný prostor,“ zamýšlel se známý architekt Jiří Zábran.
Ten se domnívá, že větší potenciál k rekreačnímu využití má nedaleká Mže. „Je čistší a má pozvolnější břehy. Myslím, že je u ní příjemnější prostor,“ sdělil architekt.
Na radnici proti projektu náplavky vystupovali zastupitelé dříve opozičního ANO. Dnešní náměstek primátora Roman Zarzycký tehdy připomínal hlavní výhradu, že se náplavka buduje v místě, kde hrozí velká voda.
„Je to zátopová zóna při víceleté vodě. Navíc řeka v tom místě ne zcela voní,“ řekl Zarzycký.
Pavel Šindelář nicméně výběr lokality vždy hájil. „Toto je centrum a určitý symbol. Existují přístupnější místa, ale nejsou v bezprostředním středu města,“ zdůrazňoval.
