Dlouhá léta usiluje vedení Plzeňského kraje o vyšší platby od zdravotních pojišťoven pro krajské nemocnice. Nikdy se však k výraznému zvýšení nedospělo. Ztráty nemocnic vždycky zaplatil kraj. V průměru to bylo kolem 250 milionů korun ročně. Proč tomu tak je?
Je to dáno mimo jiné tím, že v Plzni není nemocnice, která by patřila do sítě nemocnic Plzeňského kraje. FN Plzeň je státem řízená nemocnice, která zajišťuje v rámci kraje podstatný objem zdravotní péče, ale zajišťuje i péči, kterou by mohly provádět menší nemocnice v kraji.
Když se podíváme do sousedního Jihočeského kraje, českobudějovická nemocnice je součástí krajského zdravotnictví a je zde nastavený systém rozdělení péče. Díky tomu mohou být i malé nemocnice v kraji ekonomicky soběstačné. Nemocnice mají nastavené různé sazby od pojišťoven, i díky tomu může docházet k ekonomické ztrátě. Cílem tedy je zajistit vyšší objem péče, a tím zefektivnění provozu. Dobrou zprávou ale je, že ztráta nemocnic neboli SOHZ se nyní snížila, protože platby za covidové pacienty byly vysoké.
Po nástupu Václava Šimánka do čela Fakultní nemocnicí v Plzni v roce 2014 se mluvilo o spolupráci s krajskými nemocnicemi, což se úplně nepodařilo. Fakultní nemocnice finančně stále roste a krajské nemocnice rozpočtově stagnují.
Spolupráce mezi nemocnicemi by měla fungovat, ale těžko se toho dá dosáhnout, když je běžná péče centralizovaná do fakultní nemocnice. Panu řediteli to nemůžeme mít za zlé, protože on si zkrátka hájí svůj zájem, ale pro ostatní nemocnice v kraji to není ideální. Vše komplikuje i to, že fakultní nemocnici platí zdravotní pojišťovny za stejný výkon mnohem víc, a tím dochází k pokřivení trhu. Kdyby měly všechny nemocnice v kraji sazby jako má FN Plzeň, ekonomicky by na tom byly lépe. Musíme ale pracovat se stavem, který máme, a i na tomto nespravedlivém trhu musí být krajské nemocnice konkurenceschopné. Musíme do nich stáhnout více výkonů, tím dostaneme více peněz za péči.
Kolik bude kraj nemocnicím doplácet za rok 2021?
Plánovaná částka v roce 2021 byla 200 milionů korun a díky covidové situaci se snížila o 50 milionů. Letošní plán je 160 milionů korun a cílem je dostat více péče do nemocnic, což se nám daří u ambulantní péče. Je prostě potřeba pracovat na vrácení ambulancí do nemocnic.
Co bude pro pacienta znamenat vrácení ambulancí do nemocnic?
Vzhledem k tomu, že lékaři v odborných ambulancích stárnou a hrozí zhoršení dostupnosti této péče, je potřeba ji zajistit v rámci nemocnic tak, jak tomu bylo za dob bývalých OÚNZů, tedy obvodních ústavů národního zdraví.
Na to však potřebujete lékaře.
Ano, to máte pravdu. Například mladý lékař specialista nemá finance na to, aby si mohl od staršího specialisty odkoupit jeho ambulanci a my chceme poskytnout těmto lékařům podmínky a perspektivu v rámci nemocnic. Zaměříme se tedy na ordinace lékařů v důchodovém věku, kteří nemohou sehnat nástupce, přesuneme ambulance do nemocnic a pokusíme se tuto péči zajistit.
To se týká i praktiků?
Ano. Do nemocnic se musí vrátit praktický lékař, který zajistí personální agendu nemocnice a zároveň bude fungovat i pro organizace Plzeňského kraje. Jde o provázání zdravotnictví a sociální péče. V polovině května se otevřou ordinace praktického lékaře a kardiologická ambulance v Domažlické nemocnici. Připravují se další výběrová řízení, díky kterým i v dalších krajských nemocnicích budeme usilovat o nové ambulance.
Dlouho se hovoří také o tom, zda Sušickou nemocnici převezme kraj. Ve městě bylo na podzim kvůli tomu referendum. Počítáte s jejím převzetím?
Město Sušice je referendem zavázáno, aby činilo aktivní podporu k zajištění akutní péče v Sušické nemocnici. Zastupitelé Sušice 20. dubna schválili koncepci nemocnice, která je dle mého názoru v rozporu s tímto referendem. Z koncepce vyplývá, že ideální variantou provozu nemocnice je převzetí krajem, který má veškeré neduhy Sušické nemocnice napravit. Ani já jako radní města Sušice nejsem o stavu nemocnice dostatečně informován a je mi odmítán ze strany nemocnice přístup k informacím.
Výhodu městské nemocnice vidím v tom, že je v rámci kraje jiná alternativa. Když jsem byl spolu s Václavem Radou v pozici jednatele Sušické nemocnice, dostali jsme tam lékaře, kteří nechtěli pracovat v krajských nemocnicích. Díky existenci městem vlastněného zařízení jsme měli jinou variantu. I díky tomu je v Sušické nemocnici interna. Lékaři jsou velmi profesionální.
Není to střet zájmů, když jste náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a zároveň radním Sušice?
Ne, já to tak nevnímám, naopak to vidím jako výhodu, protože díky tomu mám přehled o potřebnosti péče v regionu. Předtím jsem byl úzce zaměřený a staral se jen o zájem Sušické nemocnice. Z pozice náměstka pro zdravotnictví činím kroky směřující k finanční podpoře Sušické nemocnice. Už jsem to oznámil starostovi Sušice. Tím ale neříkám, že v budoucnu není možné nemocnici převzít. Nové vedení kraje se ale musí seznámit s tím, jak na tom Sušická nemocnice je hlavně v personální oblasti. Teď hned ale hodláme pomoci finančně. Navrhli jsme deset milionů na tento rok, což se za celou historii spolupráce nemocnice a kraje nepovedlo. Peníze mají sloužit k tomu, aby se zde mohly provozovat akutní obory, a tím se mohl naplňovat výsledek místního referenda.
Deset milionů korun? Není to málo?
Na to, že je v Sušické nemocnici zatím pozastaven provoz lůžkové péče v oboru chirurgie, je tato částka dostatečná. Samotná LDNka by měla mít dostatečnou obložnost, aby generovala zisk a pomohla zajistit ostatní provoz.
O budoucnosti Sušické nemocnice tedy musí rozhodnout komunální volby na podzim?
Určitě, jedině volby. Většina sušických zastupitelů si dnes myslí, že je nejjednodušší se nemocnice zbavit. Těsná menšina, jejíž součástí je i bývalá radní pro zdravotnictví Plzeňského kraje Milena Stárková z ČSSD či Piráti včetně mě, říká, že může nemocnice přežít i samostatně, že nemusí být ztrátová a že neočekávané odvolání mě a Václava Rady z pozice jednatelů 14. září 2020 bylo krokem, který nemocnici poškodil.
Je však otázka, jestli se dá zařízení ještě oživit.
Když jsme s Václavem Radou nemocnici přebírali od Penty, nebyla tam interna ani JIPka, zkrátka žádná akutní péče. Tehdy jsme měli od pojišťoven čtyři měsíce na otevření, jinak by nemocnice skončila už tenkrát. Jediná šance je pravděpodobně až po volbách, a buď se to povede, nebo ne.
Mluví se o reformě zdravotní péče. Je šance, že se do ní současná vláda pustí?
Pokud se rychle neudělá reforma zdravotní péče, na což odborníci upozorňují, celý systém se zhroutí.
