„Takzvaných primárních nádorů jater, kdy sem nepočítáme metastázy nádorů z jiných orgánů, třeba tlustého střeva, strašně přibylo. Před zhruba patnácti lety byl výskyt primárních nádorů jater 2,6 nemocných na každých sto tisíc obyvatel, nyní míra zasažení populace dosahuje šesti až sedmi případů na sto tisíc obyvatel,“ uvedl přednosta Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Vladislav Třeška.
Problém je podle Třešky v tom, že na rozdíl například od nádorů prsu, kdy se velká část žen dostaví k lékaři včas, u jater je poměr opačný. Většina lidí přichází ve stádiu, kdy už se nedají zachránit a jsou před nimi maximálně dva roky života.
„Primární rakovinné nádory se vyskytují hodně v Japonsku, v Koreji a jižní Evropě, střední Evropa nebyla tak zasažená, ale bohužel v posledních letech má křivka výskytu výrazně vzestupnou tendenci a není to dáno jen migrací obyvatelstva. Příčin je celá řada,“ vylíčil Třeška.
V Česku podle něj na škále příčin dominuje ztukovatění jater především kvůli obezitě, na jednom z prvních míst stojí i vysoká spotřeba alkoholu.
Preventivní vyšetření rizikových pacientů
Rakovina jater je i následkem různých infekcí, jako jsou žloutenky typu B a C. Výrazně narostlo i užívání drog, u této skupiny obyvatel se také zvýšil počet nemocných.
Takzvané ztukovatění jater probíhá tak, že tuk postupně nahrazuje jaterní buňku a snižuje velmi výrazně funkci jater. „V játrech pak dochází k metabolickým změnám, které mohou vést ke vzniku rakoviny,“ popsal přednosta.
Prevence je i v rukou praktických lékařů. Cestou k včasnému nálezu zasažení jater je totiž poslání rizikového pacienta na sonografii břicha. Kdyby toto vyšetření ale všechny rizikové skupiny absolvovaly, sonografická oddělení by se zahltila, protože jich není dostatečné množství a vyšetření jater musí provádět zkušený sonografista.
Pomoci by ale mohly nádorové markery, jejichž vyšší hladiny v krvi signalizují, že v játrech je nádor.
„Dříve se nabíral nádorový marker s názvem AFP, ten se ale v krvi většinou objevuje až ve chvíli, kdy jsou játra již silně zasažená nádorem. V současnosti máme ale k dispozici i markery PIVKA nebo Glypican 3, které jsou velmi citlivé, a zachytí tedy prvotní stadium nádoru,“ popsal Vladislav Třeška.
„V případě zvýšené hladiny těchto signalizačních látek by následovalo doporučení na sonografické vyšetření jater,“ vysvětlil Třeška.
V časné fázi se jaterní nádor dá bez problémů operovat
Podmínkou ale je, aby u rizikových skupin praktický lékař nechal markery v krvi zjistit například v rámci preventivní prohlídky, která probíhá v určitých časových intervalech. „Výhodou je, že zjišťování markerů není tak drahé jako sonografické vyšetření,“ popsal Třeška.
Jaterní nádor se dá bez problémů operovat v časné fázi, především když se v játrech nachází jedno ložisko nebo je postižena jen část jater bez dalšího šíření nádoru v organismu.
„To je stav, kdy můžeme léčit buď operací, nebo transplantací jater. Obě metody jsou stejně účinné, zachraňují nemocnému život. Pro transplantaci není bohužel dostatek orgánů odebraných ze zemřelých dárců,“ vylíčil Třeška.
Transplantace jater se proto spíše provádějí u nemocných, kterým selhávají játra kvůli jiným onemocněním. „Pro primární nádory jater je jejich odstranění pomocí speciálních jaterních operací, které se velmi úspěšně provádějí u nás na chirurgické klinice, v současnosti metodou léčebné volby,“ popsal Třeška.
Ve hře jsou i umělá játra, na jejichž vývoji pracuje i tým Václava Lišky v Biomedicínském centru v Plzni. Základem jsou prasečí játra, které se vědci pokoušejí osadit lidskými jaterními buňkami.
„V posledním roce plzeňští vědci udělali obrovský pokrok, je možné, že do deseti let budou umělá játra na světě. Pro transplantace by to bylo úžasné, protože bychom mohli játra vlastně vyrábět podle potřeb nemocných,“ popsal přednosta.
