S muzikálem jste výrazně spjata. Jak se vám líbil styl, kterým ho uchopili divadelníci v Plzni?
Jsem v úžasném šoku, naprosto zaskočená a mile překvapena. Tohle pojetí jsem nečekala. Jak je člověk zvyklý na tu svou verzi, třicet let obehrávanou a odzpívanou, bylo pro mě ze začátku těžké se napojit na úplně jinou atmosféru. Ovšem během chvíle mě děj, scéna a všichni ti lidi vtáhli dovnitř a nestačila jsem se divit nad tolika úžasnými nápady, nad syrovostí, s jakou je to pojato, zajímavými kostýmy a skvělými hereckými výkony. Táhlo mě to až do finále, které je tedy masakr.
Co říkáte tomu, že děj byl tady posunutý do jakési postapokalyptické doby, na jevišti jsou tablety, mobily, herci kouří elektronické cigarety...
Právě na konci jsem pochopila, jak je dobře, že v téhle době je verze muzikálu právě taková. Je tam spousta odkazů na dnešní dobu, na současnou společnost, politiku a různé společenské konflikty. Je skvělé, že mladí lidé tenhle příběh posouvají dál. Všichni jsou přesvědčiví, autentičtí, věřím jim každé slovo.
My jsme dílo před třiceti lety, kdy většina z nich ještě nebyla na světě, prezentovali jako novum. Je fantastické, že to pokračuje dál a představení má ještě větší dimenzi, než jen převyprávět posledních sedm dní Ježíše Krista. Je tam spousta odkazů na nejrůznější situace a už teď vím, že budu chtít představení vidět ještě několikrát. Je toho tolik k vidění a slyšení, chci si ještě více všímat detailů. Ráda bych si vše ještě jednou vychutnala.
Jak se vám líbil způsob, kterým události spějí do nevyhnutelného konce?
Děj má obrovskou gradaci. Druhá polovina je hodně silná, vynikající a ta syrovost v ní obsažená této látce náleží. Tak to opravdu bylo. Se vším tím násilím, s brutalitou a lidskou nenávistí. Jsem ráda, že je verze pojata takto.
Jak vás zaujali manželé Pavel a Charlotte Režní v úlohách Ježíše a Máří Magdaleny?
Představitelé hlavních rolí jsou charismatičtí a pro mě velkým a milým překvapením. Jsem nadšená.
Plzeňský muzikál má v současné době v republice dobrou pověst. Je to podle vás zasloužené?
Jezdím sem dost často. Vždycky, když chci vidět opravdu kvalitní divadlo, skvělý muzikál, zamířím sem. Moc divadlu fandím. Má výborný repertoár. Jsem ráda, že přibyl další titul k mým oblíbeným, a doufám, že se představení bude hrát dlouho.
Jak vzpomínáte na inscenaci, v níž jste v 90. letech hrála?
Bylo to fantastické. Tehdy se nám skutečně podařil zázrak. Byla to dokonalá konstelace, souhra všech lidí, kteří se na inscenaci podíleli. Obsazení, nastudování, geniální prostor. Spirála byla mimořádná, originální a specifická. Jak scéna, tak kostýmy byly dechberoucí. V orchestru a kapele hráli ti nejlepší muzikanti té doby. Všechno se sešlo tak, jak mělo, a proto to lidi ocenili. Každé představení diváky rozsekalo. Kdo do Spirály přišel, viděl nejdříve jen kruh a trochu písku, ale když se začaly dít věci, vše ožilo a na malém prostoru se odehrával strhující příběh. A my jsme jej vždycky velmi prožívali. Inscenace se nám všem vryla do paměti i do srdce. Pro mě je to kus života, který je důležitý a nezapomenutelný.
Vystupovala jste i ve verzi, která vznikla v roce 2010 a v karlínském divadle se hraje dodnes.
Ano. V listopadu jsem se s ní ale rozloučila. Loni mi bylo šedesát, řekla jsem si, že z mého pohledu je to doba, kdy bych roli měla přenechat jiným. Těch třicet let s Ježíšem byla úžasná doba.
Jinak však se zpěvem nekončíte a práce máte dost.
Koncertuji, spolupracuji se spoustou muzikantů. Letos chci natočit své první vánoční album. Také uplyne třicet let od premiéry Ježíše ve Spirále, a ta se bude letos opět otevírat. Je možné, že se tam něco na toto téma odehraje. No a chystá se jedna koncertní verze v původním obsazení s Kamilem Střihavkou i Danem Bártou. Myslím, že výročí by se mělo oslavit.
Zmínila jste připravované vánoční album. Na něm si zopakujete spolupráci s plzeňským dětským sborem Andílci.
Dělala jsem s nimi klip na písničku pro jejich loňské vánoční album. Teď se mnou budou zpívat na mé desce. Vystupuji s nimi mnoho let. Už ani nevím, jak spolupráce vznikla. Myslím, že paní Korbelová, šéfka Andílků, mě kdysi oslovila na jeden koncert a od té doby se přátelíme. Je to krásná spolupráce.
Do Plzně zamíříte také 18. září, kdy se uskuteční koncert pro sdružení ProCit pomáhající rodinám s dětmi s autismem. Účastníte se často benefičních akcí?
Když můžu, ráda podpořím různé nadace, takže na beneficích vystupuji, jak to jde. Na této, která bude ve Velké synagoze, zazpívám s jednou z mých skvělých kapel, Blue Cimbal, kde je ústředním nástrojem cimbál. Nejde ale o folklor. Hrajeme moje věci i převzaté písně.
