„Cílem jednání bylo zjistit, co vše by bylo potřeba v území postavit z hlediska dopravní infrastruktury, pokud by gigafactory nakonec vznikla. Obce předložily svoje požadavky na komunikace a nová napojení. Investice přinese do území další dopravu a úkolem státu je, aby ji odvedl. Dopravní infrastruktura bude muset být významně rozšířena tak, aby stavba nedopadla na lidi, kteří v okolí žijí,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
Nezbytnou podmínkou pro budování záměru je podle něj nejen nové napojení na dálnici D5 a přeložky silnic, kam patří obchvat Dobřan, ale i zkapacitnění železnice, protože absolutní většina nákladní dopravy by byla převážena po železnici.
„Znamenalo by to vybudování elektrifikované vlečky a také nádraží, které by sloužilo pro nakládku jednotlivých vlaků. Znamenalo by to urychlení modernizace železniční tratě mezi Plzní, Domažlicemi a státní hranicí s Německem,“ dodal.
Senátor a starosta Vejprnic Pavel Karpíšek, kterých se gigafactory také dotkne, uvedl, že na jednání s ministrem, kterého se účastnili i další zástupci z ministerstva a ze státní firmy Ředitelství silnic a dálnic, se vysvětlilo mnoho nejasností kolem projektu a starostové zde mohli říci své požadavky.
Starosta Dobřan Martin Sobotka řekl, že fakt, že starostové mohli jednat o projektu s členem vlády, posunulo atmosféru kolem gigafactory do věrohodnější polohy. Narážel na to, že od začátku projektu o něm měly obce nedostatek informací a rojilo se mnoho spekulací.
Plzeň zatím s požadavky otálí. „Vedení města Plzně je dál přesvědčeno, že projekt gigafactory není vhodný pro plzeňský region. S možností, že Vláda ČR investici i přes tyto okolnosti prosadí, město pracuje a o možných kompenzacích a případných požadavcích aktivně jedná. V projektu gigafactory však dochází k neustálým změnám a informace o jeho přesné podobě a fungování jsou stále nedostatečné. I s ohledem na tyto okolnosti vedení města Plzně považuje za předčasné příslušné požadavky v současné chvíli medializovat,“ sdělil vedoucí odboru a komunikace plzeňského magistrátu Jan Švábek.
Obce stanovily podmínky
Opoziční Spolu v plzeňském zastupitelstvu, které proti fabrice také vystupovalo, stejně jako stávající vedení města složené z ANO, STAN a Pirátů, je přesvědčené o tom, že je třeba zveřejnit seznam požadavků.
„Může se stát, že i přes naše výhrady fabrika bude, proto říkáme, ať má vedení města plán B, který se jmenuje Když to rozhodnou o nás bez nás. Zkrátka ať z toho něco vytřískáme. To po vedení města chceme dlouhodobě. Na minulém zastupitelstvu to dokonce zaznělo několikrát,“ sdělil někdejší náměstek primátora Plzně David Šlouf z ODS.
„Plzeň by měla požadovat občanskou vybavenost jako jsou školy, školky, silnice, přívod kanalizace do lokalit, které jsou bez ní,“ nastínil Šlouf. Jako příklad uvedl Výsluní, kudy podle něj povede trubka do budoucí fabriky.
„To jsou investice za miliardy a pokud se tu chce Volkswagen etablovat, jsou schopní to zajistit, když to má být tak obří investice,“ uvedl Šlouf.
Obce v okolí letiště Líně stanovily podmínky pro vznik strategického průmyslového parku. Požadují, aby je Plzeňský kraj zakomponoval do změn zásad územního rozvoje, tedy krajského územního plánu. Zadání pro aktualizaci zásad budou krajští zastupitelé schvalovat na nejbližším jednání.
„Klíčovou podmínkou obcí je to, že pro průmysl smí být v zóně maximálně 200 hektarů, dosud zásady územního rozvoje počítají se 700 hektary,“ řekl již dříve ČTK starosta Dobřan Martin Sobotka. Obce, které vlastní na letišti dvě pětiny pozemků, předložily podmínky kraji i ministerstvu průmyslu a obchodu.
Pro průmysl maximálně 200 hektarů
„K maximálně 200 hektarům pro průmysl může být dalších 85 hektarů pro veřejně prospěšné stavby typu letecká záchranná služba (ta na letišti dlouhodobě působí a má tam i podle verdiktu vlády zůstat), hasičská zbrojnice, rozvodny elektřiny a podobně,“ uvedl starosta Dobřan. Tyto plochy by byly v územních zásadách přesně definované i pro případného jiného investora, pokud by se VW pro Líně nerozhodl a vybral by si variantní zóny v Polsku, Maďarsku či na Slovensku.
V zásadách územního rozvoje musí být ale podle obcí definovány další nutné podmiňující stavby, aby mohl tuto „exkluzivní zónu“ v případě nezájmu VW využít v budoucnu pouze bonitní investor. „Nevyplatí se rozcetlovat ji po dvou hektarech na montovny, protože nikde by se nesehnaly peníze na zasíťování,“ řekl starosta Sobotka.
Vláda v usnesení odhaduje náklady na zónu na devět miliard korun, ale podle obcí budou vyšší. V požadavcích obcí je dále, aby po celém obvodu zóny byl zelený pás, který budou obce vlastnit, k tomu smění pozemky se státem.
Dále chtějí postavit desetikilometrovou přeložku silnice II. třídy číslo 180. Obce požadují i jižní variantu sjezdu z dálnice D5 do zóny pod Novou Vsí, dotace na nájemní byty pro nově příchozí pracovníky, například Dobřany mohou do dvou let postavit v bývalých kasárnách 320 bytů. Chtějí také rozšířit kapacity škol a dalšího zázemí pro rodiny.
Přeložka silnice i levné teplo
Starostové také požadují, aby plánovaná vedení vysokého napětí vedla dál od sídel a aby byla co nejméně vidět. Obce zároveň navrhly státu, aby, pokud bude letiště zrušeno, dopředu připravil náhradní přistávací a vzletovou plochu a hangáry pro letecké školy, které v Líních působí, i pro provozovaná letadla i muzeum.
Jedním z požadavků okolních obcí je i levné teplo přiváděné do okolních obcí z gigafactory. „Volswagen se tváří, že chce gigafactory stavět ekologicky. Pokud by chladící cyklus výroby baterií fungoval bez toho, že by nabídl teplo celému širokému okolí, tak je to neekologický faul,“ uvedl Martin Sobotka, podle kterého by rozvod tepla do obcí v okolí, tedy Dobřan, Líní, Chotěšova, Zbůchu a Nové Vsi bylo navíc pro fabriku ekonomicky výhodné.
„Za teplo by alespoň nějaký symbolické peníze dostaly a nemusely by čerpat a čistit tolik vody. Když je totiž chladící cyklus uzavřený, voda v něm neubývá takovým tempem jako ubývá ve výparnících, kde se jí 80 procent vypaří. Bylo by to zkrátka totálně výhodné pro obě strany. Když už se fabrika postaví, bez tohoto ji nechceme. Bez toho, že se energie využije rozumným způsobem, její stavbu nepřipustíme,“ sdělil Sobotka.
Pokud by se nějaké požadavky obcí do zásad územního rozvoje (ZÚR) nezapracovaly, mohou obce její schvalování napadat, jak do dělaly i při minulém projednávání, kdy už odmítaly velikost 700 hektarů. „Pokud v ZÚR nebudou, tak jak chceme my, tak se bude muset jít na variantu, které se stát chce za každou cenu vyhnout, a to je vyvlastnění. Ale stát si nechce zkazit renomé tím, že bude vyvlastňovat,“ míní Sobotka.
V Plzni se sešlo asi 300 lidí podpořit piloty v boji o letiště (10. 12. 2022)
