V dnešní době vytváření úprav krajiny je docela problém. Se zemědělci neuděláte nic. V Německu není problém pracovat na malém poli, u nás ano. Likvidace cest, mezi, je neustálý standard. Pokud není nějaká lokalita přímo udělaná v rámci pozemkových úprav, tak si defacto dělá každý, co chce. Pro zemědělce, tedy spíše pro jejich stroje, jsou ideální velké pozemky a tomu vše směřují. To že neví, co to je orba pro vrstevnici, zaorování, mulčování či střídání plodin, to je už věc druhá. Zemědělci nové doby pokračují v likvidaci nikoliv nyní prioritně krajiny, ale půdy. Dotační systémy je v podstatě ženou za maximalizací a tak zd jednou budeme mít zplanýrované pozemky. Do toho přichází poměrně rozšířující se zástavby měst, kdy se likvidují pole či louky ve prospěch hal či domů. Tady rozum zabijí hon za penězi a soukromím. Další generace nám budou jednou děkovat, že jsme alespoň vyhlásili nějaká CHKO a NP, popř. přírodní rezervace, nebot jinde bude ta krajina vysloveně sterilní.

Změna hospodaření v 50 letech přinesla i změnu naší krajiny. Sázelo se na sovětské modely a nikdo nebral v potaz, že ruská krajina je jiná než naše, že vývoj u nich a u nás byl naprosto rozdílný. Hlavní dopad spočíval v tom, že se odtrhlo soužití člověka s krajinou, které se dědilo z generace na generaci. To mělo důsledek i na sociální vazby českého venkova. Měnila se struktura našeho průmyslu na těžký a byla potřeba velká spousta lidí do dolů, hutí, válcoven atd. a tyto lidské zdroje byly v zemědělství. V podhorských oblastech byli prakticky zlikvidováni tzv. kovozemědělci. Řada malý továrníček s tradiční místní výrobou přešla na zcela jiný sortiment či byla uzavřena. Lidé potom z těchto oblastí odcházeli za praci a obživou jinám. Ale ten samý vývoj byl i na západě, kde se zcelovaly lány, aby mohly být nasazeny co největší zemědělské stroje a tím dosaženo i co nejlepšího ekonomického výsledku. Ten samý způsob hospodaření je i v Americe. A vzhledem k tomu, že populace lidí stále narůstá, tak ke změně zemědělského hospodaření nedojde. To by se musely národy tzv. třetího světa uživit samy či snížit populační explozi a to nelze předpokládat. V důsledku toho časem Zemi čeká hladovění a tím dojde i k úbytku populace na únosný stav. Proto bychom měli všechny nápady těchto tzv. přírodovědců velmi vážit. Nakonec ti samí odborníci před desítkami let podporovali to, co dnes jejich následovníci tolik kritizují. Měli bychom myslet především na svoji potravinovou soběstatočnost, tedy alespoň u základních potravin. Celý potravinový sortiment zde samozřejmě s ohledem na klimatické podmínky nelze zajistit. Ale základ by měl být. Přitom samozřejmě respektovat potřeby krajiny. Jsem přesvědčen, že obojí je možné, ale je si třeba dát pozor na šílené nápady některých tzv. ekologů. Stačí přemnožení některých druhů zvěře u nás a jejich neustálá obhajoba ze strany těchto mudrců, ač to přináší právě krajině hodně velké škody.

Které objektivně přemnožené druhy hájí ekologové ?

"To ví přece každý, že jsou meze na obtíž. Rozorejme meze navždy, budeme mít k sobě blíž!" Tuto bolševickou častušku 50.let se děti povinně musely učit zpívat.

Komunistická ideologie napáchala škody morální, které se zatím furt nezacelily.

Komunistický systém hospodaření napáchal nedozírné ekologické škody, jednou z nejhorších bylo zničení selského stavu - lidí, kteří měli k půdě vztah a věděli, že je musí uživit i za 30-50 let.

Neházel bych všechno na komunisty. Dost těch drobných krajinných celků zlikvidovali až soukromníci po sametu. Stejně jako zvětšovat pole kvůli zvětšování strojů se zemědělci snažili už před komunisty, to ale museli nejdřív vydělat peníze a ty pole odkoupit, aby mezi nimi mohli rozorat meze.

Komunisti to akorát udělali hromadně, defakto všechny pole najednou zabrali a tak mohli všechny drobné krajinné celky měnit na pole.

Dobrý den, škoda že většina přírodovědců a absolventů podobných oborů není trochu osvícena obory společenskovědními. Tak bychom nečetli, že se vodní toky 50 let narovnávaly, když se tak dělo několik století.

Se srdečným pozdravem PŠ

Dodatak jelima: například Labe se začalo upravovat již od středověku, takže dnes má asi poloviční délku vzhledem k délce před začátkem úprav. PŠ

Článek je z velké části zelené ekologistické blábolení. Například velká pole je třeba ponechat a schválně nedělit, protože jedině velké rozlohy polí jsou, díky možnosti využívání velkých výkonných strojů, zárukou produkce levných a tudíž konkurenceschopných zemědělských produktů. I v takových zemích, kde mají zelení doslova volné ruce, jako je třeba Německo nebo Rakousko, živí produkce velkozemědělců a velkoproducentů masa, firem až desetkrát větších než jsou firmy Agrofertu, 80 - 90 % národa. Teprve zbytek živí, s několikrát horší produktivitou produkce, malí zemědělci a drobné firmy, přirozdně taky s výrazně vyšší cenou takto produkovaných potravin.

Každopádně je ale třeba nežvanit a něco dělat. Je třeba původní přírodní plochy, které byly za komunistů z velké části přeměněny na pole a zbytek potom dodělán soukromníky po sametu, znova vyčlenit z plochy polí a přeměnit na původní přírodní plochu, drobné krajinné celky. Všelijaké ty meze, lesíky, bažinky, prameniště a drobné vodní plochy a tím vytvořit znova přírodní páteř krajiny, která drží klimatickou stabilitu krajiny při výkyvech počasí.

Ovšem taky se změnila doba, v současné době je snaha lidí využívat uvolněnou krajinu ke všelijaké rekreaci a to díky dostupnosti všelijakých čelovek a dalšího LED osvětlení doslova 24 hodin denně. Hrozí tedy nebezpečí, že jakmile se v blízkosti obydlených míst z části rozlohy polí vytvoří nějaké přírodní plochy, budou velice rychle obsazeny lidmi, k dennímu i nočnímu venčení psů, k ježdění na terénních kolech a podobných zařízeních, ke kondičnímu běhání a podobnému využití. Hrozí tak, že takové plochy se nestanou přírodní, že tam bude lidmi soustavně ničeno rostlinstvo a vyháněni pryč téměř všichni živočichové. Bude tedy třeba ustanovit nějaký kompromis, například omezit stavění nových cyklistických stezek přes tyto plochy, zavést zákaz vstupů lidí na tyto plochy v nočních hodinách a podobně.

Za 1. pokud máte pole 10 ha nebo 100 ha, tak pro traktor je to celkem jedno a z hlediska produktivity taky, ale NENÍ to jedno pro faunu a floru. Zvířata nemají přirozený úkryt, na obrovských polích dochází k ohromné erozi půdy a je zde i mnoho dalších velmi negativních vlivů. Takto velká pole se nutně musí rozdělit cestami s alejemi stromů.

Za 2. jízda na kole a běhání po polních (lesních) cestách v okolí měst nemá až tak velký negativní vliv na zvířata a rostlinstvo. Zakazovat lidem vstup na polní a lesní cesty je nesmysl.

Správně ale uvádíte, že je nutná rozmanitost a členitost krajiny. A v dnešní době - čím víc, tím líp.