Tisící dárce kostní dřeně. Pomáhat ho přiměla vážná nemoc manželky

  • 0
Před čtyřmi lety jeho manželce diagnostikovali leukémii. A protože chtěl podobně nemocným pomoci, zapsal se do Českého národního registru dárců dřeně. Tak začal příběh tehdy devatenáctiletého Petra Hrubého z Opavska. Jeho kostní dřeň sice neposloužila přímo jeho ženě, ale tento týden se stal tisícím dárcem národního registru, který před 32 lety v Plzni založil hematoonkolog Vladimír Koza.

V Českém národním registru dárců dřeně je nyní 120 tisíc potenciálních dárců. Krvetvorné buňky, které v úterý tisícímu dárci s pomocí separátoru krevních elementů odebrali na Hematoonkologickém oddělení Fakultní nemocnice v Plzni, putovaly do zahraničí, kde na ně čekal pacient.

„Do registru jsem se před čtyřmi roky zapsal proto, že moje žena tehdy onemocněla leukémií. Kvůli tomu jsem se dověděl, že nějaký registr dárců vůbec existuje a bez váhání jsem se rozhodl pomoci,“ uvedl Petr Hrubý.

Když zjistil, že může svoji kostní dřeň poskytnout nemocnému člověku, zažil prý velmi příjemný pocit, že může někomu zachránit život. Přihlásit se do registru podle něj nebylo vůbec těžké, protože nedaleko jeho domova – v Ostravě, je odběrové centrum. „Člověk se tam zapíše, odeberou mu krev a to je vše,“ popsal dárce s připomínkou, že je vlastně ideálním dárcem podle hesla: čím mladší, tím lepší.

Výhodou je i jeho poměrně rozložitá postava. Při odběru ho prý nic nebolí. „Jediným omezením je, že člověk musí pár hodin nehybně ležet,“ uvedl. Po zákroku má čtyři dny volna, které hradí stát.

Na náhody moc nevěřím, říká dárce

Dárce si mohl vybrat způsob odběru, kdy existují dvě varianty. Vedle odběru krvetvorných buněk lze také odebrat kostní dřeň přímo z pánevní kosti, což se provádí v narkóze. Petr Hrubý prý způsob odběru neupřesnil. „Co potřebovali, to si vzali,“ poznamenal.

Jako katolíka prý ho napadá, že okolnosti kolem onemocnění jeho ženy, náhlé možnosti dárcovství i to, že už je jeho manželka dva roky v pořádku, nejsou dílem náhody, ale možná vše někdo shora řídí. „Já totiž na náhody moc nevěřím,“ poznamenal.

Jeho vyprávění v obležení novinářů poslouchala i manželka. „Můj příběh dopadl dobře, jsem po dvou transplantacích. Po roce léčby jsem šla na první transplantaci, po třech měsících se mi nemoc vrátila a musela jsem jít na druhou,“ uvedla mladá žena, která se léčila v Ostravě a transplantaci podstoupila v Olomouci. „Mám ještě následky, které se snažíme doléčit,“ poznamenala. „Jsem strašně rád, že tu se mnou manželka může být,“ sdělil láskyplně Petr Hrubý.

Vedle na posteli ležel u separátoru krvetvorných buněk osmatřicetiletý Vít Rosecký, který do Plzně přijel ze Žďáru nad Sázavou. Měl dárcovské číslo 999. Protože od osmnácti let daruje krev, všiml si prý na dveřích odběrového centra letáčku oznamujícího nábor do registru dárců kostní dřeně, kam se tedy také nechal zapsat.

Obláček nad nemocnicí od architektky Jiřičné už roste, fasáda bude skleněná

Po třinácti letech byl vybraný jako dárce, ale příjemkyně v době covidu zemřela. Krátce nato byl vybrán podruhé. „Pomoci zachránit někomu život, to se neděje každý den. Je fajn, že se to přihodilo právě mně,“ svěřil se.

Jak uvedla lékařka Hematoonkologického oddělení Jana Navrátilová, poslední rok byl pro registr rekordní, protože odběr kostní dřeně v Plzni podstoupilo 78 dárců. Na otázku, jestli je tedy dárců dostatek, odpověděla, že dostatek jich nikdy nebude, protože jedni do registru přicházejí a jiní z něj kvůli věku nad 60 let či nemoci odcházejí.

„Za každého nového dárce jsme tedy rádi. Ze zkušenosti vím, že když jsou pro dárcovství vybráni, odcházejí od nás rozzáření, že mohli někomu pomoci,“ popsala lékařka.

Od března 2022 se na osmipatrové budově Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně buduje nástavba nazvaná Obláček nad Plzní od architektky Evy Jiřičné. Na střeše přímo nad hematologicko-onkologickým oddělením vzniknou nové prostory tohoto pracoviště. (24. 6. 2022)