Začalo se stavět 11 let od nápadu, a jak říkají investoři, v tu nejméně vhodnou dobu kvůli cenové nejistotě na trhu stavebních materiálů. Výsledkem oddalování stavby je zdražení o 100 až 120 milionů.
„První odhady před osmi lety byly 230 až 250 milionů korun, dnes je to téměř 400 milionů,“ uvedl vedoucí stavby Miroslav Holub. Podle něj jde o 400 tun oceli postavené na střeše za provozu, k tomu je třeba připočítat beton.
„Největší problém byl, že přímo v patře pod stavbou se léčily desítky pacientů. I když ve smlouvě stojí, že se bude stavět za plného provozu nemocnice, nakonec se lůžkové oddělení sídlící přímo pod stavbou odstěhovalo,“ řekl Holub.
 |
Na jižní straně Obláčku, odkud je výhled na centrum města s plzeňskou věží, bude ocelová konstrukce prosklená, stejně jako na západní straně s výhledem na novou lékařskou fakultu či Škodovku.
Plocha fasády je podle Holuba 2 500 metrů čtverečních, z toho 80 procent bude tvořit sklo. Pracuje se podle osm let starého projektu, protože schvalovací proces se až do schválení výjimky vládou velmi táhl.
„Nyní sídlíme v šesti patrech tří různých budov nemocnice, což není komfortní pro personál, pro péči o pacienty, ale hlavně pro pacienty samotné,“ konstatoval Pavel Jindra, primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni, který se těší právě na to, až se pracoviště sestěhují do jednoho celku.
Přístavbou se musela zabývat vláda, protože jde o jediný projekt svého druhu v Česku. Jde totiž o stavbu na střeše státní instituce, kterou financuje soukromý subjekt – obecně prospěšná společnost Český národní registr dárců dřeně. Podmínkou bylo převedení části státního pozemku do spoluvlastnictví registru.
Realizace Obláčku se nedočkal autor nápadu, bývalý primář hemato-onkologie Vladimír Koza. Ten v říjnu 2011 ideu zveřejnil, nazval ji Obláčkem snů nad Plzní, a oslovil architektku Evu Jiřičnou. Ani ne za rok na to ale zemřel.
