Původní Immaculata pocházející z roku 1673 už byla značně poškozená a měla špatnou statiku. Roli sehrály povětrnostní podmínky i několik požárů, které prostory v minulosti zachvátily.
Franta udělal věrnou kopii originálu, intenzivní práce mu zabrala půl roku. Používal tečkovací stroj, kterým zjednodušeně řečeno nanášel body z původního výtvoru na surový kámen, konkrétně pískovec.
Jenom na obličeji sochy bylo přibližně dvě stě bodů. „Některé části u originálu úplně chyběly, jako třeba záda, ruce nebo spodní díl,“ vyjmenoval.
Nová Immaculata má typické atributy, sepnuté ruce, nad hlavou dvanáct hvězd, pod nohama hada symbolizujícího ďábla s ovocem v tlamě, které zase odkazuje na prvotní hřích. Měří tři a půl metru a váží přibližně sedm tun.
„Nebyla to pro mě jenom povinnost, ale hodně osobní věc,“ sdělil Franta.
Nadšení při události neskrýval emeritní biskup František Radkovský, který soše požehnal.
„Je fantastické vidět ji takhle zblízka. Obdivuji autora, jak se mu výsledek povedl. Je to výjimečná událost, která se běžně neděje. Zároveň jde o znamení, že se Klatovy vkládají do rukou Matky Boží, což je, myslím, dobré a důležité,“ dodal Radkovský.
Dojetí se neubránil klatovský farář Jaroslav Hůlle. „Je nádherná. Když jsem ji poprvé spatřil, vyhrkly mi slzy do očí,“ uvedl.
Originál z konce 17. století čeká podle klatovského místostarosty Václava Chrousta obnova.
„Vyjednáváme, kam sochu potom umístíme. Doufám, že nová Immaculata tady bude stejně dlouho jako minulá, takže po staletí. Teď se přes náměstí dívá směrem k arciděkanskému kostelu. Dohlíží na město a také se za něj modlí,“ konstatoval Chroust.
Originál sochy z konce 17. století čeká obnova
Chrám zasvěcený Neposkvrněnému početí Panny Marie a svatému Ignácovi prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Evropský projekt za více než sto milionů korun zahrnuje kompletní opravu venkovní fasády či restaurování vzácných nástěnných a nástropních maleb v interiéru, za nimiž stojí malíř Johann Hiebel. Řada přijde také na kostelní lavice, zpovědnice, dveře a lepší osvětlení. Nedostane se pouze na deset z dvanácti oltářů.
Na barokní památce se podíleli významní stavitelé, a to Jan Dominik Orsi, Carlo Lurago a Kilián Ignác Dienzenhofer. Pod ní se nacházejí katakomby, do nichž se v minulosti pochovávali jezuité i někteří měšťané. Duchovní prostory se znovu otevřou v listopadu příštího roku.
Místostarosta Chroust doplnil, že proměna se v současnosti týká ještě refektáře, který je součástí jezuitského komplexu. Ten bude hotový už za dva měsíce.
