Majestátní palácový objekt navrhl slavný architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. Zatím dojde na obnovu části severního křídla. Výrazná proměna se dotkne i starého konventu a rajského dvora. Zahájení projektu, jehož náklady se vyšplhají na 120 milionů korun, se však kvůli problémům s výběrovým řízením stále protahuje.
Už rok pracují tesaři na střeše a krovech staré prelatury. Loni na podzim se k nim přidali další řemeslníci, kteří postupně čistí stěny a klenby v chodbách od novodobých nátěrů a opravují omítky.
„Tohle je pouze doprovodná akce. Ta hlavní, na niž budeme čerpat z evropských fondů, ještě nezačala. První výběrové řízení jsme museli zrušit. Přihlásili se do něj pouze dva uchazeči. Jeden nepředložil reference, které jsme od něj žádali. Druhý zase přišel s nabídkou vyšší o padesát milionů korun. Proto vypíšeme nové, což nás zdrží o další dva až tři měsíce,“ nastínil kastelán Milan Zoubek.
Už původní časový harmonogram byl podle něj napnutý, teď bude Národní památkový ústav, který klášter spravuje, žádat o posunutí termínu dokončení rekonstrukce na rok 2022.
Návštěvníci se v současnosti mohou podívat pouze do kostela Nanebevzetí Panny Marie, za jehož velkolepou přestavbou ve stylu barokní gotiky stojí slavný architekt Jan Blažej Santini Aichel. Loni do prostor zavítalo 13 tisíc lidí.
V budoucnu se dočkají ještě dvou prohlídkových tras. První přiblíží život mnichů a bude ve starém konventu, kam dosud zájemci vůbec nesměli. Lákadlem se jistě stane místnost představující různé činnosti, kterým se benediktini věnovali.
„Dobové věci se sice nedochovaly, ale vzniknou jejich repliky. Ukážeme předměty spojené s vázáním knih, měřením času, kartografií a také botanikou. Budou tady grafické listy, plány, mapy, kůže, funkční přístroje, sušené květiny, tinktury a další,“ vyjmenoval Zoubek.
Chybět nebude ani učebna noviciátu, ilustrátor vytvoří na zeď stěžejní výjevy týkající se zasvěcování nováčka do řehole a fungování řádu. Naopak v dalším prostoru nalezli odborníci historické nástěnné malby.
„Jde o jediné místo, kde jsme našli fresku. Zatím nevíme, co na ní přesně je, ale částečně se odkrývají náboženské motivy, vidíme anděla. Mám z objevu radost,“ popsal kastelán.
Doplnil, že dříve šlo zřejmě o nemocniční kapli. Když totiž v roce 1775 vyrostl nový konvent, staré zázemí mniši opustili a využívali ho asi jako nemocniční křídlo nebo faru. Pokud by Josef II. klášter nezrušil, zřejmě by nástěnných maleb bylo daleko víc. Některé jsou totiž naznačené v kapli čtyřkřídlého palácového objektu, ale umělci už je nestihli dokončit.
Historie kláštera
|
Součástí trasy se stane také rajský dvůr, který bude oproti současnému terénu o dva až tři metry výš. Rozdělen bude typicky do čtyř čtverců, kde bud zahrada plná bylin a zeleniny, dále stromy symbolizující ovocný sad a rostliny spojené s liturgií. Procházka pak skončí v kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Mniši se v chrámu modlili pětkrát denně. „Ranní bohoslužba byla mezi čtvrtou a pátou hodinou. Dokud nestál nový konvent, kde byla kaple, chodili sem. V zimě s sebou nosili nahřáté kameny. Vkládali je do lavic, kde fungovaly jako vytápění,“ vysvětlila Silvie Strachotová, která má na starosti komunikaci s veřejností.
V mezičasech se věnovali vzdělání, meditaci a rovněž přidělené práci. Režim se v jednotlivých ročních obdobích lišil. „Zima byla poklidnější, mniši šetřili jídlem, takže vynechávali snídani. V létě byla hojnost, sklízeli v sadech a na zahradách,“ porovnala.
Druhá kratší prohlídková trasa je zaměřena na rod Windischgrätzů, kteří do Kladrub u Stříbra přišli v roce 1825, a nachází se v severním křídle nového konventu. Budovy nejdříve využívali jako hospodářské, šlechtici tu například zřídili pivovar.
„Pak vybudovali knihovnu, která je dodnes velmi dochovaná a čítá zhruba pětadvacet tisíc svazků. Po roce 1945 byli Windischgrätzové odsunuti,“ vyprávěl Zoubek.
V plánu jsou ale i další věci. Národní památkový ústav má totiž připravenu kompletní revitalizaci nového a starého konventu, včetně obnovy kaple. Součástí jsou i ubytovací prostory v bývalých celách a restaurace v někdejších stájích. „Podobný model mají třeba v Broumově a je velmi vydařený. Určitě by to přitáhlo další návštěvníky,“ myslí si kastelán.
