Nejmarkantněji je ústup vody vidět v západním cípu přehrady u Butova. Tam, kde bylo přístaviště pro velkou výletní loď převážející turisty od Butova až k hrázi přehrady, je sucho.
Řeka Mže tu připomíná spíše větší potok, který se různě kroutí suchým dnem přehradní nádrže. Vidět jsou i náspy z někdejšího mostku přes Mži, po kterém vedla cesta mezi Butovem a Vranovem.
Přímo na Butově provozuje jeden z kempů Martin Herzog. „Když voda není, lidé se často seberou a odjedou, protože k nám cíleně jezdí kvůli přehradě. U Butova je přehrada nejmělčí, úbytek vody je tu nejznatelnější. Už dva roky za sebou byl srpen kvůli nízkému stavu vody v přehradě zabitý, kemp ale otevřeme i v příští sezoně,“ říká jeho šéf Martin Herzog.
Kromě zbytků po někdejších cestách a domech, které musely v 60. letech minulého století ustoupit přehradě, se nad vyschlým dnem obnažil malý betonový vojenský bunkr vybudovaný před druhou světovou válkou.
Běžně je hluboko pod hladinou, a aby si o něj případně nepoškodila trup některá z větších lodí, upozorňuje na něj na hladině varovná značka.
Ustupující voda mimo jiné odhalila také stovky zcela černých pařezů, které se roky skrývaly ve větších hloubkách u některých oblíbených pláží.
Josef Švamberk už 54 let brázdí vody přehrady s výletními loděmi. Zažil Hracholusky v téměř podobné situaci, jaká je tam nyní.
„Teď je hladina ještě asi o 30 centimetrů níž, než byl dosavadní rekord,“ vybavil si Švamberk. I kvůli tomu museli v létě zkrátit trasu, kterou loď jezdila. Ta je nyní vytažená z vody.
„Betonka, po které ji taháme, je dole při nižší hladině zanesená kameny a bahnem. Naštěstí se nám loď povedlo vytáhnout. Jinak bychom ji museli nechat ve vodě a v zimě kolem ní odsekávat led. To by bylo horší,“ zhodnotil Švamberk. Stejné problémy jako on mají i provozovatelé lodní dopravy na dalších přehradách v republice, se kterými je v kontaktu.
Podle úterní zprávy o stavu hydrologického sucha v Povodí Berounky se denní průtoky na hlavních měřicích profilech toků pohybují mezi 20 až 35 procenty dlouhodobého listopadového průměru.
Přehrada Hracholusky
Kvůli rekonstrukci železničního mostu nad přehradou Hracholusky a jeho kamenným pilířům měli dispečeři povodí odpouštět z přehrady více vody. Nebylo to ale nutné. Protože letos téměř nepršelo, voda klesala a stále klesá samovolně.  Stav vody na přehradě v roce 2013 |
„Vyšší průtoky se vyskytují zejména v povodích, kde dochází k vypouštění rybníků kvůli podzimním výlovům,“ konstatovalo Povodí Vltavy ve zprávě o situaci.
K Hracholuskám zpracovatelé uvedli, že za dobu existence vodního díla zaznamenávají nejnižší přítok a v místě současné hráze druhý nejnižší průtok od roku 1931, kdy tam začala měření. Ještě méně vody tady protékalo v roce 1934.
Na Hracholuskách se letos opravuje železniční most, který se nad údolím Mže nedaleko Pňovan tyčí od přelomu 19. a 20. století. Kvůli stavebním pracím měli vodohospodáři snížit hladinu v přehradě do letošního 1. listopadu o šest metrů.
I když vypouštějí z přehrady už měsíce jen to nejmenší množství vody stanovené manipulačním řádem, hladina je o půl metru níž, než měla být.
Mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán objasnil, že minimální stanovený odtok z vodního díla je nejmenší množství vody, který musí odtékat. „Takové množství vody udrží život vodních ekosystémů, pokryje odběry povrchové vody a má i hygienický význam. Ředí vody vytékající z čisticích stanic,“ vyjmenoval Hugo Roldán.
Kdy hladina Hracholusek zase stoupne? Jeden z dispečerů Povodí Berounky Karel Zelenka řekl, že na tuto otázku teď nezná nikdo odpověď.
„Pokud se podíváme na historická data a budeme počítat s průměrnou zimou, k napuštění přehrady by mělo dojít bez větších problémů. V současné době je odtok z vodního díla vyšší než přítok. Hladina nadále klesá a další vývoj nedokážeme ovlivnit,“ řekl před dvěma týdny dispečer Karel Zelenka.
