Borská pole v Plzni.

Borská pole v Plzni. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Tři firmy opustí průmyslovou zónu v Plzni, přesouvají se do Srbska

  • 78
Jednu z největších průmyslových zón v Česku, Borská pole v Plzni, opustí tři velké firmy. Celkem zaměstnávají kolem pěti set lidí. Jsou to společnosti, kterým skončila podpora formou investičních pobídek. Nyní je láká Srbsko, kde jsou pracovní náklady a daně nižší.

Ekonomové tvrdí, že podobných odchodů může přibývat. „Snažím se hovořit s velkými firmami o tom, jak si představují svůj přínos pro Plzeň a co město může udělat pro ně. Tři firmy, které si netroufnu jmenovat, na Borských polích končí a stěhují se do Srbska,“ uvedl Vlastimil Gola, radní pro oblast Smart Cities a podporu podnikání města Plzně.

Podle ČTK je jednou z firem, které do konce roku opustí Borská pole, japonský Yazaki Wiring Technologies, největší výrobce kabelových svazků na světě, který už loni přesunul svoji sériovou výrobu do Srbska. 

Hlavní ekonom české pobočky firmy Deloitte David Marek sdělil, že pro investory, ať už zahraniční nebo domácí, jsou důležité zejména finanční faktory.

„Celkové zdanění snižovaly investiční pobídky, takže když firmy přicházejí o tuto výhodu, snaží se hledat místa, kde budou mít celkové zdanění nižší. Faktor ovlivňující náklady jsou pak především mzdy. Takže pokud i nadále porostou tak rychle jako nyní, těchto případů může přibývat,“ uvedl Marek.

A proč míří firmy do Srbska? „Srbsko má šanci stát se členem EU, není to dopravně daleko. Evropským investorům je Srbsko z ekonomických i sociálně politických důvodů hodně blízké. A když porovnáme náklady a zdanění, jsou tam výrazně nižší než v Česku,“ popsal Marek.

Připomněl i to, že investiční pobídky jsou už v Česku postavené jiným způsobem, takže firmy, které přišly za levnou pracovní silou, o ně přicházejí a mají nižší motivaci v zemi investovat.

„Je otázka, jestli je dokážeme nahradit firmami, které budou hledat ne levnou, ale kvalifikovanou pracovní sílu,“ uvedl Marek.

Budou firmy hledat kvalifikovanou, nebo levnou pracovní sílu?

Skeptický je proto, že když se prostudují žebříčky vysokých škol ve světě, české univerzity a vysoké školy si nestojí dobře.

„Takže pokud budou zahraniční firmy hledat pracovní sílu podle kvality vzdělání, budou se asi poohlížet jinde než v České republice,“ podotkl Marek.

Zdůraznil také, že mezi přednosti investorských zemí patří spolupráce akademické sféry a byznysu. „Firmy se dají lákat i nepřímou daňovou podporou výzkumu a vývoje,“ sdělil s tím, že objem investic do výzkumu a vývoje je v Česku ve srovnání s úspěšnými zeměmi podprůměrný.

„Navíc když se podíváme na patentovou aktivitu ať už českých firem nebo českých vědců, je mizivá,“ dodal.

Vlastimil Gola upozornil, že inovativní firmy se snaží lákat i Plzeň. Jedním z takových projektů je Dronet, za kterým stojí Správa informačních technologií města Plzně. Ten funguje i jako podnikatelský inkubátor pro zájemce o záležitosti spojené s bezpilotním létáním. Město se chystá vybudovat další technologické centrum v bývalém pivovaru Světovar.

Co bude s propuštěnými agenturními pracovníky?

Skeptičtější je Ivo Grüner, náměstek hejtmana pro oblasti regionální rozvoj, fondy EU a informatika.

„V Plzni na vysoké škole se za 3,5 miliardy korun postavily vědeckotechnické instituce, které ale nemají programy. Takže čerpají další evropské peníze na to, aby zaplatili lidi, kteří tam pracují. To jsou absolutně nesmyslné postupy,“ sdělil.

Problém je podle něj v tom, že téměř každý vědecký pracovník si kvůli nízkému platu na univerzitě založil vlastní firmu a té se věnuje víc než výzkumu. „Funguje to třeba tak, že inženýr - programátor je částečně na univerzitě, vedle toho má vlastní softwarovou společnost. Přitom by měl vymýšlet inovace pro univerzitu. Ale ta ho nezaplatí, protože na to nejsou peníze,“ vysvětlil Grüner.

Vlastimil Gola se v souvislosti s odchodem firem z Borských polí bojí i zhoršení bezpečnostní situace v Plzni po propuštění agenturních zaměstnanců.

„Pracovní agentury nemají povinnost se o ně postarat. Měl by vzniknout právní institut, který by ukládal agentuře například to, že v momentě, kdy v Česku zahraniční pracovníci skončí, měla by jim zajistit cestu zpátky do země, odkud do Česka přišli,“ myslí si Gola.