Stalo se to minulý pátek. Když jednotka přijela na místo, starší muž jim začal sprostě nadávat.
„Nadává nám tu do č..., že jsme kreténi, a že je to jeho pozemek, kde si může dělat, co chce. Odmítá nás pustit dovnitř,“ říká jeden z hasičů na videu veliteli zásahu.
S urážkami senior nepřestal ani poté, co začali plameny hasit přes plot. Na upozornění, že se nesmí vypalovat tráva, muž odpověděl, že si bude vypalovat trávu, kdy on bude chtít. A vyhrožoval dalším vypalováním následující den.
Příroda v plamenech. Kvůli suchu i nedbalosti hoří desetkrát víc než loni |
„Buďte doma, ty vo..! Na vás já nejsem vůbec zvědavej. Zítra to tady budu vypalovat dál! Vás se tak budu ptát. Jste mi u prd...,“ reagoval agresivní muž. Protože hasiči nemohou bez svolení majitele pozemku na něj vstoupit, přivolali k zásahu policisty.
Podle zákona je plošné vypalování trávy a porostů zakázané. Celoročně.
„Dotyčný nejenže porušil zákon o požární ochraně, ale také zákon o myslivosti a o ochraně přírody a krajiny,“ vyjmenoval mluvčí krajských hasičů Petr Poncar, kterého jednání takového člověka zvedlo ze židle.
Není vypalování jako spalování
Přiznal, že s podobnými případy, kdy jim lidé nadávají, se občas setkávají.
„My děláme jen svoji práci, která chrání vaše zdraví, životy a váš majetek. Také jsme jen lidi, ale snažíme se vždy chovat slušně a profesionálně. V podobných případech ale máme občas strach, aby nám ‚neselhala proudnice‘,“ okomentoval Poncar páteční zásah.
Vysvětlil, že při plošném vypalování trávy hrozí nebezpečí, že dotyčný ztratí nad plameny kontrolu a oheň se může rozšířit dál. Nemluvě o tom, že plameny ničí vegetaci a živočichy.
„Povolené je samozřejmě spalování trávy. To znamená, že posekanou trávu ze zahrady můžete dát do kupek, nebo do sudu, a postupně ji na bezpečném místě, třeba na záhoně spalovat. Tím budete mít hoření pod kontrolou,“ uvedl příklad. Popel pak poslouží na záhonku jako kvalitní hnojivo.
Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje bude tento případ z Domažlicka řešit v příkazním řízení. Muži hrozí pokuta až do výše 25 tisíc korun. V případě právnických osob se jedná až o částku do 500 tisíc korun.
