„Trh s byty se zpomalil tím, že narostly úrokové sazby u hypoték, navíc se zvedly ceny všeho v návaznosti na inflaci, která je hrozně veliká, a lidé mají tedy větší obavy. Ve veřejném prostoru se také objevují zprávy, že ceny bytů budou klesat. To vše má vliv na to, že rozhodování kupců bytů je pomalejší. Čeká se,“ shrnula majitelka plzeňské developerské firmy Invizio Michaela Džupinová.
Reality iDNES.czChcete si pořídit byt či dům? Vybírejte z široké nabídky nemovitostí na Reality.iDNES.cz. |
Poslední půlrok ale podle ní ukazuje, že ceny ve stavebnictví neklesají, nebudou tedy klesat ani ceny nových bytů.
Zpomalení prodejů bytů Džupinová vnímá spíš jako uvedení abnormálního stavu do normálu, protože v době covidu se s nadsázkou řečeno prodal každý byt, který byl na trhu.
„Bylo to dané covidem, nízkými cenami hypoték, jejich sazby byly 1,5 až 1,8 procenta, zatímco dnes jsou kolem pěti procent. Navíc tehdy nikdo nevěděl, co bude, lidé nechtěli mít peníze na účtech, bytů na trhu bylo málo. Teď už je výběr větší,“ popsala Džupinová, podle které je to tedy pro kupce výhodnější.
V době covidu se prodal jakýkoli byt za jakoukoli cenu
To, že se prodej bytů zpomalil, potvrzuje i Zdeněk Šmíd, spolumajitel developerské a stavební firmy Stavitelství Šmíd. „Prodej bytů se určitě zpomalil, ale myslím si, že problémy mají ti, u kterých cena neodpovídá tomu, co nabízejí,“ uvedl. Méně kvalitní byty už se tedy nedají prodat za horentní ceny jako v době covidu.
Šmíd si myslí, že situace kolem prodeje bytů se vrací do normálu. „V době covidu se totiž prodával jakýkoli byt za jakoukoli cenu, zatímco teď investoři mají na výběr víc nemovitostí a hledají optimální řešení,“ popsal s tím, že lidé si víc zjišťují informace o stavbě a o tom, od koho kupují, což může trhu prospět.
Výrazný pokles cen je podle Šmída patrný u starších bytů, protože v období covidu se i starší byty prodávaly za ceny novostaveb.
Stavebnictví obecně by mohly pomoci miliardy korun, které investuje v regionu Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic do opravy plzeňského nádraží, koridoru na České Budějovice na okraji Plzně, nové silnice z Plzně na Přeštice a do obchvatu Klatov.
Kraj dává letos do silnic přes jednu miliardu korun, Plzeň postaví několik nových budov za stovky milionů korun, Tachov a Rokycany vydávají velké částky na opravy objektů.
„Většina výrobců materiálů pro stavby vidí, že zásadní problém objemu stavební výroby teprve přijde, pravděpodobně ve druhé polovině letošního roku a v příštím roce,“ řekl Roman Blažíček z představenstva SPS, jednatel plzeňského Lasselsbergeru, největšího výrobce keramických obkladů.
Nechceme polevovat ve stavebních projektech
Vinou výrazného propadu trhu hypoték podle něj klesl zájem o byty o vyšší desítky procent. Developeři přestali zahajovat stavby, velké privátní firmy zastavily většinu investičních projektů, obě skupiny čekají, jak se situace vyvine.
Podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka nejvíce současných soukromých a firemních projektů přešlo z minulých let a letos moc nových nevzniká.
„Je to vidět u projektantů, kteří jsou vždy tím prvním indikátorem. Důležitá bude proto v této době úloha municipalit. Nechceme s městem Plzní v těchto letech ve stavebních projektech polevovat, naopak,“ uvedl.
Podle plzeňského primátora Romana Zarzyckého jsou letos rozpočty kraje a města vysoce proinvestiční. „Municipalita má jednoznačný úkol celý segment podržet při životě. Přidáváme desítky milionů do přípravy projektů,“ uvedl.
Podle primátora nejdou peníze města jen do pozemních staveb, ale hodně do oprav historicky cenných objektů a stamiliony jdou na investice do sportu. Město chce pomáhat soukromým developerům a vstupuje s nimi do majetkoprávních vztahů a nabízí participaci konkrétním bytovým projektům.
Jak připomněl Blažíček, ze 600 miliard korun, které se v ČR ročně proinvestují, je čtvrtina na dopravní infrastrukturu, která už je také letos potvrzená, dalších 25 procent jsou projekty financované městy a obcemi, ale velkým otazníkem jsou podle něj privátní stavby, což je zbylých 300 miliard.
„U nich je vážná obava, že tam dojde k zásadnějšímu poklesu, minimálně v letošním nebo příštím roce,“ uvedl. Podle Blažíčka je ale nutné započítat současnou vysokou inflaci vinou nárůstu cen materiálu, práce a mezd, a 600 miliard v roce 2023 tak bude mít menší hodnotu než v roce 2021.
