„Kořenový systém trávníku v cílové rovině pod kluzištěm neodešel, odumřela jen vrchní vrstva. Tráva už začíná vegetovat a 8. května bude vše v pořádku,“ je přesvědčený Janda.
Jak tedy nyní vypadá trávník v cílové rovině?
Trávník v místě kde byla ledová plocha, není zelený, ale kořenový systém to přežil. Plochu jsme pohnojili, přiseli a navrch přišla centimetrová vrstva nadvakrát prosetého kompostu, aby byl opravdu čistý. Do toho zapršelo, nemrzlo, takže roste nejen tráva přisetá, ale i ta stará z kořenového systému, která se oživila a jde nahoru.
Můžete tedy zaručit, že na 8. května, tedy datum prvních dostihů, bude dráha tak, jak má být?
Zcela zodpovědně mohu říci, že ano. Mám zkušenost z minulosti, když jsme v tomto termínu opravovali odskoky a doskoky (prostor před a za překážkou) a dosévali jsme trávou stejně jako tady v cíli, koně tudy pak normálně cválali. Nikdo si nestěžoval, nikdo nic nepoznal.
Takže nebude nic k poznání?
Možná bude jiná barva. Když je travní semeno samotné, je tmavě zelenější. Existují ale barvy na trávník, což běžně používají golfisté, takže pokud tam bude tenhle barevný problém, tak to sjednotíme na první dostihy a pak se to v průběhu sezony ztratí.
Přesto si někteří myslí, že nově osetý trávník nestihne zakořenit. A v cílové rovině by bylo lepší položit travní koberce. Zvažovali jste i tuto variantu?
Uvažovali jsme o ní, ale koberce se začínají slupovat až po Velikonocích, v době, až přestanou mrazy. Navíc i trávníkáři nám tvrdili, že koberce musí pro koně aspoň dva měsíce zakořenit, jinak by to pod koňmi mohlo ujet, nebo by se kůň mohl smeknout. Proto jsme tuhle možnost zavrhli. Jednak není bezpečná a navíc to je neskutečně drahá.
Umístění kluziště v cílové rovině bylo politickým rozhodnutím. To pro vás jako pro bývalého trenéra a dlouholetého pečovatele o dráhu musel být zásah.
Od nás z Dostihového spolku a z dozorčí rady společnosti zaznívaly názory, že ledová plocha nemá zasahovat do dráhy. Jenže stalo se. Do tohoto místa, kde koně dobíhají do cíle, kluziště nepatří. Tady koně dobíhají, dráha je v těchto místech skutečně exponovaná. Kluziště se v areálu dá pohodlně umístit jinam.
Kde byste ji viděl vy?
Navrhuji za valem u paddocku (předvadiště koní před dostihem). Právě za ním by mohla ledová plocha být. Lidé by se v tribuně D v teple pohodlně převlékli. Po gumovém koberci by v bruslích přešli zhruba 60 metrů dál.
Ještě k cílové rovině. Komplikací v cílové rovině jste si zadělali na možné nepříjemnosti. Myslím tím, že ať se stane v cílové rovině stane úraz, půjdou problémy za vámi, i když viníky nebudete.
Je to nepříjemné. Úrazy se dějí. I na místech, která nejsou takhle zatížená. O to horší bude, že tady se to bude na trávník svádět. Jsme na to připravení, sám ale doufám, že bude vše v pořádku.
Sám jste tuto situaci zažil, kdy si vámi trénovaná klisna na pardubickém závodišti fatálně roztrhla nohu o nezajištěné zábradlí mostku, její majitel se s tehdejším vedením soudil a vyhrál.
Tenkrát to byl velmi nepříjemný zážitek. Klisna byla jako člen rodiny. Děláme všechno pro to, aby dostih, jakožto svod koní, byl zabezpečený, jak podle zákona být má, byl pojištěný, jak má být. To byl tehdy kámen úrazu, protože představitelé tehdejšího Dostihového spolku netušili, že musí být ze zákona pojištěni, když se koni něco stane. Zbytečně to trvalo čtyři roky. Šlo to vyřídit za 14 dní.
Známý anglický trenér Charlie Man se nechal slyšet, že po anabázi s kluzištěm v cílové rovině do Velké pardubické koně nepřihlásí.
Myslím, že má informace z Čech zkreslené. V Anglii je spousta koňařů z Čech, kteří mají spojení na koňáky doma. Mě úplně fascinuje, když mi volá žokej Jan Faltejsek z Francie a ví přesně, kde je chyba na dráze a upozorňuje mě na ni, i když sám tu v tu dobu nebyl. Ti lidé si to pošlou po sociálních sítích. Takže i v Anglii budou vědět, že je dráha v pořádku. První dostihy jsou 8. května, přihlášky do Velké pardubické o den později. Charlie Man může koně přihlásit do Velké a v klidu trénovat.
O stav cílové roviny se určitě zajímala i nejvyšší česká dostihová instance, Jockey club. Kdo pro něj zhodnotí stav dráhy tak, aby na ni mohli být vpuštěni koně a jezdci?
Zhruba dva týdny před konáním dostihového mítinku přijde překážková komise asociace steeplechase, která má na starosti překážkové dráhy. Ta ji projde a řekne připomínky k jednotlivým skokům nebo jiným místům na dráze. My pak máme ještě dva týdny na to, abychom jejich požadavky splnili.
Letos bude určitě dráha více sledovaná.
Většinou přijedou dva tři zástupci, teď jich čekám pět. Budou zvědaví, jak to vypadá. Ale jsme na to připravení. Už v týdnu se tady byl podívat sekretář asociace steeplechase pan Jelínek, vše si fotil a snímky dá na web, aby všichni trenéři viděli, jaká je situace. Nic neskrýváme, nezamlčujeme.
Jaké další úpravy vás ještě před sezonou čekají?
Každoročně celou dráhu zapískujeme, tedy rozmetadlem po dráze rozmeteme v centimetrové vrstvě 600 tun písku. Poté přijede stroj, který v něm udělá na metr čtvereční až 60 vpichů do hloubky 20 centimetrů o průměru dva centimetry. Malotraktorem a sítí pak písek vpravíme do děr. Tím vytvoříme jakousi drenáž. Až budeme zavlažovat, půjde voda ke kořenům. A poté ještě přisejeme celou dráhu stejně jako každý rok.